Sborník 17 příspěvků z 12. konference České lékařské komory na obecné téma etiky a komunikace v medicíně. Nad spravedlností v medicíně se zamýšlejí lékaři různých odborností, právníci, etici, psychologové a teologové.
Předkládaná výběrová edice dokumentů přináší druhý svazek ediční řady souhrnných diplomatických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce v éře první republiky.
Kniha čtenáře uvádí do problematiky pojetí krásy napříč věky a představuje estetickou medicínu dnešního světa, kde kult těla patří k nejdůležitějším oblastem lidské existence.
Kulturně a jazykově pestrý ostrov Nová Guinea dlouhodobě přitahuje pozornost a jitří lidskou představivost. Získal si nechvalnou pověst domova kanibalů a lovců hlav. Kniha z antropologického hlediska otevírá citlivá témata konzumace lidského masa.
Autor, významný britský sociolog, vstoupil touto knihou výrazně do soudobé diskuse o povaze doby, v níž žijeme. Srozumitelně analyzuje reálné problémy, s nimiž se setkáváme v běžném životě a v politickém a veřejném diskursu.
Monografie přibližuje široké veřejnosti co nejjednodušší formou složitý systém dávek sociálního zabezpečení podmíněných nepříznivým zdravotním stavem a posuzování zdravotního stavu lékaři lékařské posudkové služby pro účely přiznání těchto dávek.
Vyvíjí se politika a vůbec historie nahodile, anebo jsou řízeny nějakými zákony? A jakými? Je politika vědou, nebo jen snůškou nahodilých událostí? Je politika uměním?
Americký prezident George Herbert Walker Bush během své návštěvy Svazu sovětských socialistických republik v roce 1991 navštívil krátce i ukrajinské hlavní město Kyjev, kde měl před poslanci místního ukrajinského Nejvyššího sovětu projev, ...
Jaký obraz člověka nabízejí současné společenské a humanitní vědy? Tato otázka je středobodem zájmu autorského kolektivu, v němž má své zastoupení sociologie, antropologie, filosofie, historiografie, andragogika, psychologie i evoluční biologie.
Kniha, která vychází k životnímu jubileu sociologa Jiřího Šubrta, představuje odbornou práci tohoto autora v její mnohotvárné šíři a specifických podobách.
Monografie propojuje obory informační věda, veřejná politika a právo v rámci tématu rozvíjení informační gramotnosti, respektive informačního vzdělávání na základě systémové teorie.
Teorie mravních citů je podkladem, který Adamu Smithovi poskytl etické, filosofické a metodologické základy pro jeho magnum opus Bohatství národů – knihu, která z něj po právu učinila zakladatele ekonomie.