starověk

Celobarevná výpravná publikace, určená žákům prvního i druhého stupně základní školy, vypráví dějiny starověkých Egypťanů tak řečeno jejich vlastními slovy - prostřednictvím dochovaných nápisů na kamenných stélách, zdech paláců i hrobkách faraonů.

Martianus Capella zarámoval výklad sedmi svobodných nauk do pohádkového příběhu o sňatku učené pozemšťanky Filologie s bohem Merkurem. Podivuhodně v něm propojil alegorické zobrazení s vtipem menippské satiry, čímž dal své encyklopedii potřebné odlehčení.

Kniha slleduje osudy svých hrdinů od rozpadu říše Alexandra Velikého a nástupu Ptolemaia I. k moci až po impozantní zoufalé úsilí Kleopatry o záchranu Egypta před dravým Římem.

Autor líčí tažení Alexandra Makedonského proti Perské říši, její zničení a dlouholeté boje makedonské armády v krajinách, o kterých byly do Alexandrovy doby v Řecku známy jen legendy. Popisované tažení začalo roku 334 a skončilo jeho smrtí 323 př. n. l..

Starověký Egypt je jedinou dějepisnou publikací poskytující detailní historickou studii Egypta od starší doby kamenné až po jeho začlenění do Římské říše.

Neobyčejný příběh největšího starověkého světa.

Ilias líčí závěr trójské války. Poté co uražený Achilleus odmítá účastnit se dalších bojů, se zdá, že Řekové, obléhající již desátý rok hradby mocné Tróje, utrpí porážku.

Dlouho očekávaná publikace doprovázená množstvím fotografií a vyobrazení jistě potěší srdce každého keltomila.

Kniha podává živý a působivý obraz nejslavnější armády světa.

Po úspěšném novém vydání Zápisků o válce galské se nakladatelství rozhodlo vydat také Zápisky o válce občanské.

V této knize se Michael Grant soustřeďuje na osobnosti kulturního, společenského, uměleckého a politického světa klasického Řecka, jež formovali svou i následné civilizace.

V centru autorovi pozornosti jsou panovníci římské říše, jejichž činy dodnes považujeme za tyranské. Jsou tyto informace objektivní? Dá se jim opravdu věřit? Byli Tiberius, Caligula, Nero, Domitius, Commodus, Caracalla nebo Diocletian skutečnými tyrany?

Kniha se zamýšlí nad některými problémy a záhadami neolitických svatyní Bretaně, Malty a Slovenska. Vychází z konkrétních lokálních výsledků archeologického výzkumu a snaží se je posuzovat z pohledu nezaujatého amatérského pozorovatele.

V novém výkladu této dějinné pohromy autor vyjmenovává třináct druhů selhání, jež ji zapříčinily.

Poutavá kniha jedinečným způsobem přiblíží čtenáři klasické řecké období let 500 až 323 př. n. l., kdy se zrodilo vše, co považujeme za typické pro antiku.

Kniha je jasnou a přehlednou historií neobyčejně multikulturní oblasti táhnoucí se přibližně od egejského pobřeží Turecka po Írán a od Anatólie po Rudé moře včetně Egypta, nad níž ovšem dominuje Mezopotámie.

V předkládané monografii jsou Nonnova Dionysiaka, zřejmě nejrozsáhlejší epické dílo pozdní antiky, poprvé zkoumána z hlediska úlohy, již v něm hrají geografické a mytické pasáže.

Už dvě století probíhají v Egyptě archeologické výzkumy, které přinášejí nové a stále podrobnější informace o staroegyptských památkách. Týká se to i staroegyptských chrámů, jejich architektury, výzdobného programu a náboženských textů.

Když archeologové v únoru 1923 vstoupili do právě objeveného Tutanchamonova hrobu a narazili na hliněnou tabulku s tímto tajemným nápisem, netušili, že brzy víc než polovina z nich za záhadných okolností rovněž skončí v hrobě.