Kniha se věnuje nejpodstatnějším genocidám 20. století – holokaustu, genocidě Arménů, hladomoru na Ukrajině, kambodžské, rwandské a jugoslávské genocidě.
Hospodářské krize jsou atributem moderní doby. Mají nejen rozměr hospodářský, ale i své rozměry sociální, politické, ba i kulturní či mravní. Formují podoby ekonomik, vzorce lidského chování, myšlení.
Kniha významného britského historika je jedním z ojedinělých děl, které popisují tuto klíčovou událost českých a evropských dějin z pohledu Velké Británie.
Vzpomínková publikace na listopadovou revoluci 1989 z pohledu přímých účastníků především z Brna je zasazena do širšího rámce celostátních tehdejších událostí a proložena úvahami o sametové revoluci i době porevoluční až do dneška.
Vzpomínky na život v Sudetech, na "odsun"/"vyhnání" po roce 1945, příchod do Bavorska a na dlouhý proces integrace. Studie pojednávají o tomto tématu z různých perspektiv a zachycují jedinečnou vzpomínkovou kulturu německých vyhnanců.
Od světových válek po radikální islamismus. Kolektiv předních francouzských historiků se podílel na unikátní knize, která shromažďuje v jednom svazku dvacítku válečných konfliktů, jež poznamenaly dvacáté století a počátek století jednadvacátého.
Hnutí známe pod zkratkou BDS (Bojkot, divestice, sankce) se po vzoru mezinárodního bojkotu z doby ukončování apartheidu v Jihoafrické republice pokouší nenásilnou formou donutit Izrael k dodržování mezinárodního práva.
Habsburky a Wittelsbachy poutaly těsné rodinné svazky.
Manželství byla uzavírána z dynastických a politických důvodů a někdy i z lásky.
Autorka zobrazuje staleté dějiny Sisiných předků z panovnického rodu Wittelsbachů.
Jezdecký důstojník Karl Johann von Grueber strávil čtrnáct let ve válkách s napoleonskou Francií a jako rakouský kyrysník se účastnil bitev u Hohenlinden, Ulmu, Štoků, Aspern i Wagramu.
Publikace se primárně zaměří na komplikovaný vývoj vztahů mezi většinovým makedonským obyvatelstvem slovanského původu v Makedonské republice a početnou albánskou menšinou v zemi. Tento vývoj je interpretován na střetu odlišných národních identit.
Prokop Tomek a Ivo Pejčoch, pracovníci Vojenského historického ústavu v Praze, zpracovali dosud opomíjené historické téma, problematiku vynuceného pobytu sovětských jednotek v Československu.
Úspěšná kniha britského autora vykresluje prostřednictvím
pestrého výběru konkrétních lokalit obraz poválečné Evropy,
kde z vyčerpání a chaosu povstávají nové hrozby.
Pokračování autorovy knihy Opuštění bojovníci o československých exilových organizacích se soustředí na činnost exilu po roce 1968 na základě osobních dopisů, memorand vládním činitelům a publikovaných časopisů z archivů.
Vztahy Rakouska-Uherska a Osmanské říše v letech 1896-1914 prošly řadou proměn a krizí. Hlavním cílem této práce bylo analyzovat jednotlivé fáze tohoto procesu a určit do jaké míry ovlivňovaly vzájemné vztahy obecnou politiku obou zemí.
Předkládaná kniha je druhým výstupem několikasvazkového komplexu,
který na materiálu umělecké kultury především českých zemí zkoumá v
interdisciplinárním dialogu nejrozmanitější projevy „totálních“ forem a
rámců, které provázejí éru modernity.
Mnozí již minimálně zaslechli o probíhající genocidě křesťanů v Sýrii a Iráku a o pogromech na křesťany v Egyptě či Pákistánu. Málokdo však ví, že se v oblasti Blízkého východu odehrála podobná genocida již před sto lety.
