moderní dějiny

O problematice vztahů Polska a Československa po roce 1918.

Tato fascinující kniha pojednává o katastrofálním pokusu z devatenáctého století vnutit arabskému světu západní demokracii.

Editovaný přepis originálního záznamu večera 19. listopadu 1989 v Činoherním klubu podrobně zachycuje vznik prvního politického opozičního seskupení konce osmdesátých let.

Sborník mezinárodní konference "Aktivity NKVD/KGB a její spolupráce s tajnými službami střední a východní Evropy 1945-1989, II", kterou uspořádal ve dnech 19.-21. listopadu 2008 Ústav pro studium totalitních režimů.

Publikace je věnována analýze role náboženství v české společnosti ve 20. a na začátku 21. století a proměnám vztahu české společnosti k tomuto významnému kulturně-společenskému fenoménu.

Kniha obsahuje výřez z depeší zasílaných v průběhu revolučních dnů roku 1989 americkým velvyslanectvím v Praze Ministerstvu zahraničí USA.

Palestinští křesťané jsou původními a přímými dědici nejstarší církve světa, církve Svaté země. Jak se tito křesťané vypořádali s politicky komplikovaným 20. stoletím, tedy především se vznikem státu Izrael, ale i s rozpadem Osmanské říše?

Jeden z nejznámějších odborníků na sovětskou historii na základě odtajněných dokumentů v archivech sovětského politbyra a NKVD popisuje průběh a mechanismus jednoho z nejstrašnějších státem řízených masakrů - tzv. Velkého teroru v letech 1937 až 1938.

Živě napsaná kniha nabízí zasvěcený popis obratu v Kennedyho zahraniční politice a podává ostrý a vzrušující popis neblahého pokusu svrhnout Fidela Castra.

Kniha amerického historika Martina Malii přináší originální a přitažlivý pohled na fenomén revoluce a sílu, s níž je schopna přetvářet dějiny.

Knížka nás provází životním příběhem autorčiny babičky, která sice ještě byla dítětem 19. století, ale bylo jí dáno prožít obě světové války a navíc téměř čtvrtstoletí komunistického režimu.

První svazek rozsáhlé kroniky, mapující československé dějiny 20. století na základě dobového tisku a fotografií. Ti, kdo tuto dobu nezažili, nebudou při četbě autentických textů z tehdejšího tisku asi všemu věřit.

Vědecké sympozium Čas moderny pořádané Historickým ústavem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se konalo 28. - 29. května 2005 v Kostelci nad Vltavou.

Novelka J. R. Picka je světovým unikátem, snad vůbec jediným humoristickým zpodobením života v koncentráku.

Třetí letošní číslo Paměti a dějin reflektuje především významná výročí související s "devítkovým" rokem.

Napínavý román přibližuje život českých vojenských specialistů nasazených v Afgánistánu, kteří svádějí vyčerpávající boj s nelítostným tálibánským nepřítelem a drogovými kartely různých kmenů.

Kniha je věnována utváření se kolektivní paměti komunismu v českých zemích v 90. letech 20. století. Autorka zde zkoumá nesnadné vyrovnávání se české společnosti s minulostí, limity pojímání komunismu jako totalitní ideologie.

Jiří Hoppe se ve své práci o Pražském jaru 1968 zaměřil na tři významné společensko-politické aktivity občanů, které směřovaly proti mocenskému monopolu komunistické strany a k obnově pluralitní demokracie.

Kniha je unitkátní kombinací dokumentu a fikce; z velké části jde o autobiografický příběh ilustrující léta 1968 až 2008. Jeho prostřednictvím autor zachycuje politický vývoj v Evropě očima tří postav jejichž životní příběhy se navzájem prolínají.