Tématem sborníku je kolektivizace venkova v Československu, kterou vládnoucí Komunistická strana Československa prosadila podle radikálního sovětského vzoru po únoru 1948.
Mezi roky 1848 – 2008, jejichž dějům je věnována tato historická kniha, se zrodil náš současný svět se všemi klady a zápory, civilizačními vzestupy i pády, kulturním kvasem a technickým rozvojem i politickými a hospodářskými zvraty.
Autor vzpomíná na holocaust, který rozvrátil jeho rodinu, avšak nevěnuje se jen svým osobním zážitkům, ale popisuje vývoj v Německu od událostí těsně před válkou, za války, po jejím skončení a zejména v dalších poválečných letech.
Autentický a vzrušující popis výcviku a bojových akcí, vyznačuje se svižným tempem a jistotou v detailech, nechybějí ani ironie, frustrace, humor, tragédie a - víc než cokoli jiného - patos, kterým je prodchnuto každé válečné dobrodružství.
Kolektivní monografie analyzuje, jak se v politice tří významných československých meziválečných stran - agrární, národně demokratické a lidové - obrazila mezinárodní i domácí situace třicátých let 20.st.,
Kniha je pokusem o ucelený pohled na dramatické události druhé poloviny minulého století.Jedná se osobní vzpomínky přibližující utrpení politicky pronásledovaných v letech 1948 až 1989.
Tato kniha zkoumá osudy uprchlíků z Německa a z Rakouska do československé první republiky v období od nástupu nacistů k moci v roce 1933 do mnichovské dohody v roce 1938.
Kniha analyzuje jedno ze závažných témat z nedávné historie středoevropskévzdělanosti, příběh "univerzit zamřížemi" ve státech bývalého sovětského bloku.
Lidé, o kterých je tato kniha, jsou naši nenápadní sousedé a současně výjimeční svědkové moderní doby – 20. století, které nad jiné vynikalo technickým pokrokem a krutostí.
Orličtí Schwarzenbergové a šlechtická společnost v Čechách v druhé polovině 19. a na počátku 20. století. Podrobná historie orlické větve Schwarzenbergů v době, která předznamenala úpadek jejího významu jako elity v epoše rozvoje občanské společnosti.
Doposud nejvýznamnější a nejdiskutovanější kniha birminghamského profesora církevních dějin, která mapuje vývoj církví a náboženských skupin od revoluce 1848 až po začátek první světové války.
Publikace zpracovává téma, které vypadá na první pohled spíš jako okrajové, ale ve skutečnosti představuje jednu z nejdramatičtějších a nejzajímavějších kapitol novodobé české historie.
Na 120 osudů sedláků vystěhovaných v 50. letech komunisty při akci Kulak popisuje ve své knize Vyhnanci Miloslav Růžička z Vilémova na Havlíčkobrodsku.