Tato publikace obsahuje 14 unikátních dokumentů z českých vojenských archívů. Jde vesměs o válečné plány Československé lidové armády a jejich shrnutí od roku 1950 do roku 1990.
V publikaci je popsána vojenská kariéra a životní osudy více než 20 osobností, které se významně zapsali do análů francouzské historie v pozdních letech císařství.
Vybrané články z dílny významného brněnského historika k problematice moravského zemského patriotismu, národně politického ruchu na Moravě, k sociálněprávnímu vývoji a k dějinám Matice moravské.
Sborník Židovská menšina za druhé republiky si všímá různých aspektů života Židů/židů během krátkého, nicméně velmi vyhroceného období, které bývá nazýváno druhou československou republikou (říjen 1938 až 15. březen 1939).
Druhý díl historicke studie, se zabývá složitými okolnostmi, za kterých československé legie v době první světové války vznikaly, a diplomatickým jednáním, jež byla s jejich formováním a činností spojena.
Chilský historik se ve své knize snaží vytvořit životopisný portrét generála Pinocheta bez apriorních ideologických východisek. Věnuje se represivní povaze režimu, ale také budování nové ekonomické struktury pod taktovkou mladých neoliberálních ekonomů.
Kniha přináší autentické vzpomínky 29 bývalých politických vězňů (např. básník Zdeněk Rotrekl, teolog Josef Zvěřina, hokejový reprezentant Augustin Bubník, prvorepublikový politik Josef Lesák, tajemník J. Masaryka Antonín Sum...).
Tato práce ukazuje, že i zdánlivě bagatelní vztah dvou historických kontextů může poukázat na podstatné souvislosti a vytvořit hodnotné pozadí pro naše chápání spojitosti kulturních, společenských a politických vazeb.
Ve své knize si autorka klade za cíl podat srovnávací a zobecňující přehled podmínek, které evropské národy musely splnit na cestě za nezpochybnitelnou identitou.
Předválečná zemědělská družstva v sobě dokázala skloubit prvky solidarity i soukromé iniciativy. Byla příkladem kontroly ekonomické moci - ekonomické demokracie. Jaký měla družstva vliv na život první republiky? Proč o nich dnes víme tak málo?
Sborník kolokvia, uspořádaného Výzkumným střediskem pro dějiny střední Evropy a CDK na půdě Filosofické fakulty MU v listopadu roku 2006, jehož cílem bylo zmapování bádání o sekularizaci v Čechách a na Moravě a vytýčení badatelských priorit.
Autor sleduje detailně vývoj evropského fašismu v období 1919-1945, popisuje jeho jednotlivé stránky, aby se v závěru mohl soustředit na otázku, zda se fašismus může objevit i mimo Evropu a zda a v jakých projevech trvá v našem okolí.
