V červenci 1951 zazněly ve škole v Babicích výstřely. Zemřeli tři funkcionáři MNV. Třebaže již druhý den byli pachatelé dopadeni, využil komunistický režim událost jako záminku pro likvidaci dalších „nepohodlných“ osob.
Autor knihy, náchodský kněz, historik a spisovatel Josef Myslimír Ludvík, líčí cestu z Náchoda na Sněžku a na další místa na naší i slezské straně pohoří.
Monografie věnovaná nejvyšší autoritě českého duchovenstva 17.století. Jeho život a působení poskytuje komplexní vhled do kulturního a politického vývoje českého státu a církve v období, které zdaleka nebylo jen dobou „temna“.
Jací vlastně byli a jaká byla jejich životní cesta? Co vnesli do života svých dětí a čím naopak jejich děti přispěly k dozrání rodičů? Jakým životním zkouškám a nejistotám museli čelit? O tom všem pojednává kniha Helene Monginové.
O Oldřichovi nelze psát román, nestačí. Neustále nese v sobě silné světlo pulsu Slova. Srdcem napřed o každou chvíli mysli. Bez odpustku. Bez markytánů a soudců. Věří lidem, i když jej mnozí, i ti nejvyšší zklamali. Rozdává. Mluvčí svátků světla.
Britský historik svým nezaměnitelným způsobem, v němž se pojí odbornost s mistrovským vypravěčstvím, vtahuje čtenáře do barvité společnosti Athén pátého století před Kristem a na tomto historickém pozadí vykresluje osudy „otce“ západní filozofie.
Otec Jeroným rád opakoval, že v duchovním životě je třeba „stavět na pevných základech“. Růst v nadpřirozeném životě seznamuje jednoduchým způsobem se zákony života s Bohem.
Kniha o životních osudech osobností, které stály v čele pražské diecéze a později arcidiecéze od jejích počátků až po současnost, o pohnutkách, jež je dovedly až do čela českého kléru i o jejich střetech se světskou mocí.
Monografie představuje jednu z nejzajímavějších osobností rudolfínské Prahy, Davida ben Šlomo Ganse (1541 Lippstadt, Vestfálsko – 1613 Praha), který náležel k okruhu učenců pražského Židovského Města.
Kniha ukazuje fascinaci „platonskými knihami“, na jejichž četbu Augustin vzpomíná ve svých Vyznáních, i jeho postupný odklon od novoplatonských myšlenek pod vlivem křesťanství.
Ivereighova široce pojatá a propracovaná biografie papeže Františka odkrývá dříve nepopsané podrobnosti počátků ambiciózního programu tohoto netradičního papeže, a kam církev s tímto programem míří.
Paměti kněze a archiváře Františka Teplého přibližují děj v oblasti
českobudějovické diecéze, části jejího českého i německého venkova a
města Jindřichova Hradce v letech 1891-1923.
Monografie o Vilému Flusserovi, který patří mezi
nejvýznamnější filozofy 2. poloviny 20. století,
se zabývá nejen osudem tohoto českého rodáka
a zároveň světoobčana, který prožil většinu života
v Brazílii a také ve Francii či v Německu.