Řeholní život v sázavském klášteře byl obnoven v roce 1622 a opatem byl za dramatických okolností zvolen Siard Falko. Toto období působivě zachytil ve svém textu opat Bohumil Vít Tajovský.
Celý svůj život se Joseph Ratzinger zabýval Jažíšem Nazaretským, snažil se ho pochopit jako profesor, jako biskup, jako vrchní strážce víry. Vzniklo dílo, které je sumou života velkého teologa a zároveň nejosobnější knihou, jakou kdy Ratzinger napsal.
Vzdělaný dominikán, filosof představitel renesančního hermetismu, básník a komediograf (upálený jako kacíř) ve svých spisech formuluje filosofický a vědecký názor, který představuje vrchol renesančního myšlení.
Tato kniha je výsledkem dlouholetého pobytu Bhakti Vikáše Mahárádže v Indii, kde nejen kázal, ale také sledoval, jak se v tradičním indickém životě odráží pozůstatky védské kultury.
Autor (nar. 1925) vzpomíná na své dětství ve Vídni, na mládí pod nacistickou hrozbou, na přesídlení do Československa, na svou cestu ke křesťanské víře i na službu evangelického faráře a disidenta pronásledovaného komunistickým režimem.
V životopisném rozhovoru s publicistou Josefem Beránkem (autorem rozhovorů s V. Malým, P. Kolářem a J. Sokolem) profesor Palouš hovoří o událostech, které ovlivnily a nasměrovaly jeho život.
Autor, renomovaný religionista a biblický badatel, nám předkládá překvapující, kontroverzní a velice vzrušující příběh o počátku křesťanství a o životě Ježíše. Vychází ze zkoumání raných křesťanských dokumentů a nejnovějších archeologických objevů.
Ve svých pamětech se slavný historik náboženství, filozof, spisovatel a publicista pokouší podat co nejplastičtější obraz světa, jehož skrytý smysl se vždycky snažil postihnout, a na pozadí dějinných událostí nám umožňuje sledovat jeho odborný růst.
Clemens Kuby po mnoho let navštěvoval s kamerou léčitele a šamany ve všech koutech světa a vytvořil úchvatný dokumentární film o duchovním léčení. Snímek se stal podkladem pro knihu, která se pro vás stane průvodcem po sousední dimenzi.
Práce podává ucelený obraz svébytného biologického myšlení velkého básníka a přírodovědce. Věnuje se dobovému i biografickému kontextu Goethova přírodovědného bádání, jeho vědeckému stylu i přírodovědcům, kteří goethovskou přírodovědu dále rozvíjeli.