umění a architektura

První souhrnná publikace o českém sochaři a restaurátoru Arnoldu Bartůňkovi (1955) představuje jeho formální a umělecký vývoj od 80. let minulého století po současnost.

Kniha dialogů Rozhovory s Lubošem Plným (Antropologie výtvarné tvorby v reálných a virtuálních světech) iniciovaná Hanou Stehlíkovou Babyrádovou je autentickou výpovědí o osobním zázemí pozoruhodné tvorby světově proslulého umělce art brut.

Monografie Petra Veselého vychází k životnímu jubileu umělce. Výběr téměř dvou stovek jeho prací, tvořící obrazovou část publikace, je kontextualizován původními esejemi historičky umění Barbory Kundračíkové, ...

Třídílná publikace přibližuje osobnost Miroslava Plešáka (1943–2021), redaktora, divadelního dramaturga, vysokoškolského pedagoga a emeritního prorektora JAMU.

Seznam se s životními osudy mimořádných osobností, od návrhářů a umělců až po vědce. Všichni dosáhli úžasných úspěchů, byť na začátku to byly pouhé děti s velkým snem.

Portréty ze života Marie Čermínové alias Toyen. Ilustrovaná biografie sleduje jednoduchou formou výjimečný život a dílo této světoznámé malířky.

Publikace Hvězdné nebe / Sochorovi a František Kysela se snaží čtenáři přiblížit profesní a přátelské vazby rodiny textilního průmyslníka Josefa Sochora (1866–1931) ze Dvora Králové nad Labem s vůdčími osobnostmi tehdejší umělecké scény.

In this book of eight essays, the noted architectural historian Christopher Long takes on the meanings of Adolf Loos’s writings and design work, the cultural world in which he was embedded, and how he was regarded by this critics and public.

V období před 1.í světovou válkou i v letech poválečných vedlo několik předních středoevropských architektů – Loos, Strnad a Frank – teoretickou debatu o prostoru a toto téma reflektovali ve svých spisech a zejména v realizovaných dílech.

Výpravná publikace dlouholetého novináře a zpravodaje České televize v Londýně Bohumila Vostala Portrétoval anglickou královnu představuje fascinující příběh sochaře královské rodiny Franty Bělského, plný odvahy, utrpení a inspirace..

Kniha je výsledkem společného výzkumu výtvarného umělce Jirky Skály a socioložky, Johany Chylíkové, kteří se zaměřili na ekonomické, sociální a kulturní nerovnosti existující v komunitě studujících výtvarného umění v České republice.

Knihu Postižen pamětí napsal architekt Václav Girsa, přední odborník na rekonstrukci památek, jako ohlédnutí za životem a dílem.

Monografie se věnuje teorii a dějinám umění, estetice a umělecké kritice Miroslava Tyrše (1832–1884) a analyzuje jeho rozsáhlé dílo, které zůstalo ve stínu tělocvičného hnutí.

Monografie Jaromíra Čejky s názvem Stopy je splátkou dluhu významnému českému fotografovi, kterého zná kulturní obec především jako autora fotografického projektu Jižní Město. Rozpětí tvorby Jaromíra Čejky je však daleko širší.

Od dob svého vzniku v Paříži v polovině 19. století představuje myšlenka bohémství vlivnou a přetrvávající součást umělecké identity.

The catalogue introduces the work of the world famous yet recently rediscovered Czech painter Toyen who had lived in France since 1947.

Kniha Fenomén Jože Plečnik je již třetí publikací v řadě „Fenomén“ nakl. Grada.

V rozsáhlém rozhovoru Aleše Palána vzpomínají synové básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka a básnířky Suzanne Renaudové na své rodiče, desítky jejich přátel, významných osobností české kultury, na dětství prožité ve Francii i v Petrkově.

Příběh inspirovaný světoznámou kapelou Fleetwood Mac zobrazuje vrcholnou éru rockové hudby v sestřihu fiktivních rozhovorů.

Kniha Mentis oculis se zabývá stěžejními tématy malířského a teoretického díla Františka Kupky (1871–1957), který jako jeden z prvých umělců na světě zavrhl napodobení vnější reality.