Michael Třeštík ve své autobiografii vypráví o dobách dávných i nedávných. Ať už jeho ambice omezovala politická situace či pandemie, vždy měl potřebu (nejen) sám sobě něco dokazovat.
Dům U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí vnímáme jako jeden z mála autentických středověkých domů Prahy. Jeho dnešní podoba je však dílem až relativně nedávné rekonstrukce, která byla zahájena v 70. letech 20. století a trvala téměř dvacet let.
Brněnská secese vyrostla v mnohotvárný a současně celistvý fenomén doby. Svým výtvarným úsilím a charakteristickým stylem směřovala secese k nalezení výrazové jistoty a vytvoření slohu jako hodnověrné formy kultury společnosti.
Kniha představuje širokou paletu originální výtvarné
výzdoby pražských staveb, navržených významným
architektem Osvaldem Polívkou (1859–1931) v období
kolem roku 1900, tedy v éře pozdního historismu
a secese.
Kniha francouzského ilustrátora a architekta svou výtvarnou poetikou upomíná na legendární práci Miroslava Šaška nebo na avantgardní estetiku. Učí děti pozornosti pro velké stavby, soucitu s nejmenšími tvory, důvěře ve fantazii aj.
Zdeněk Zavřel patří k dnes již trochu zapomenuté generaci architektů, kterou těžce poznamenaly nesmyslné výkyvy v kulturně politickém vývoji poválečného Československa.
Druhý díl vzpomínek architekta Zdeňka Zavřela se týká jeho soukromého života a rodinného zázemí, které jsou však s profesní kariérou úzce propojeny, a doplňují tak souběžně vydanou profesní kroniku Tři životy architekta (KANT 2021).
Kniha přináší svědectví o pozoruhodných dílech předního českého sochaře Jiřího Příhody, vytvořených během posledních deseti let, kdy žil v texaském Austinu.
Tato kniha je výstupem projektu Architektura a česká politika v 19. – 21. století, na němž tým Katedry teorie a dějin umění UMPRUM pracuje od roku 2018.
Bourání má v Praze bohatou historii a jen za posledních třicet let šly v hlavním městě k zemi desítky budov, některé nevyhovující, jiné ale mimořádně cenné.
Publikace na 320 stranách představuje architekturu v průběhu celého století, od japonských staveb Jana Letzela, Bedřicha Feuersteina a zejména Antonína Raymonda, jenž je označován za jednoho ze zakladatelů moderní architektury v Japonsku.
Originální monografie se detailně věnuje tématu, které se teprve v posledních letech dostává do hledáčku historiků umění a architektury – dějinám kulturních domů.
Ročenka české architektury pravidelně informuje nejen odbornou, ale především laickou zajímající se veřejnost o situaci v oboru a přináší podněty a inspiraci.