Autorka předkládá čtenářům výsledky svých jedinečných výzkumů týkajících se osobnosti skutečně evropského významu – zahradního architekta Josefa Fritsche (narozen v Čechách, činný zejména v Toskánsku).
Unikátní trojjazyčná publikace v luxusním provedení z pera významých architektů pojednává o záchraně a památkové obnově letohrádku Bellarie v zahradě zámku Český Krumlov.
Kolektivní monografie zkušených autorů Jiřího Kuthana, Jana Royta, Ivana Hlaváčka a Štěpána Valeckého komplexně představuje období života a vlády římského a českého krále Václava IV. (1361–1419).
Ferdinand I. (1503–1564), český král a římský císař, zbudoval v areálu Pražského hradu monumentální zahradu s letohrádkem, tehdy nazývaným Lusthaus. Byla to jedna z prvních renesančních staveb ve střední Evropě.
Třetí publikace z řady Brněnských architektonických manuálů se věnuje období 1900–1918 a zachycuje proměnu Brna v moderní metropoli počátku 20. století, kterou provázel skutečný stavební boom (nejen) v historickém centru města.
The publication Brno Architecture Manual: A Guide to Architecture 1900–1918 is conceived as a topographic guide consisting of 184 objects of various types.
Publikace je již desátým dílem mnohaletého projektu Muzea hlavního města Prahy o pražských čtvrtích. Jak napovídá podtitul, pojednává o výjimečně pestrém území se spletitou historií.
Kniha Náš Dům je zaznamenáním i výsledkem procesu hledání české architektury nájemního bydlení, kterým se autorka zabývala v letech 2018–2022 v rámci doktorského studia na Akademii výtvarných umění v Praze.
Ročenka české architektury pravidelně informuje především laickou zajímající se veřejnost o situaci v oboru a přináší podněty a inspiraci. Pro zájemce ze zahraničí pak ročenka slouží jako stručný přehled soudobé české architektonické scény.
České Budějovice patří k městům, která byla už od začátku 17. století často kreslena a malována mnoha umělci za použití různých výtvarných technik. Vůbec poprvé jsou všechny budějovické veduty soustředěny v jedné knize, ...
Kniha pojednává o stavbách, které už v Luhačovicích nenajdete. O zmizelých stavbách, jejich architektech, stavitelích, obyvatelích a návštěvnících v Luhačovicích.
Při procházkách Luhačovicemi najdeme architektonicky významné nebo zajímavé budovy, které přispívají k charakteristickému koloritu místních lázní. S rozvojem lázní na počátku 20. století souvisel i stavební boom.
Klasická architektura, která na Západě po staletí převládala, se odvozuje z řecké a římské architektury a jejích způsobů. Nadčasová kniha Johna Summersona, dodnes stejně aktuální a potřebná jako v době, kdy byla napsána.
