V knize Jak vidět svět nás známý britský teoretik kultury, umění a aktivista Nicholas Mirzoeff učí, jak dnes zodpovědně a kriticky obrazy tvořit, šířit a interpretovat.
K výstavě A Series of Utterly Improbable, Yet Extraordinary Renditions významného amerického umělce Arthura Jafy vydala Galerie Rudolfinum sborník textů, který otevírá rozsáhlý rozhovor uměleckého ředitele Serpentine Galleries s umělcem.
Posedlost - vášně a extrémy v umění 20. století. Na pozadí „portrétů“ pěti uměleckých solitérů, v českém prostředí neznámých či málo reflektovaných, nabízí kniha překvapivý pohled na vývoj moderní malby.
Velkým tématem moderní doby se po roce 1800 stal sám umělec, jeho postavení ve společnosti i budování jeho uměleckého sebevědomí tváří v tvář anonymnímu publiku.
Tento knižní soubor představuje Rónovy „zápisky z cest“, které vznikají ve chvílích autorovy relaxace a můžeme je označit třeba termínem poloautomatická kresba.
Kniha je první monografií, mapující souhrnně život a dílo M.Cvacha od figurálních prací, vzniklých na Akademii výtvarných umění v Praze, přes objekty a reliéfy, blízké minimalismu, až k současné tvorbě.
Venkov, lidové tradice a výtvarná kultura venkovského lidu jsou v různých formách součástí našeho života. Kniha představuje a interpretuje zdroje a podoby zájmu o venkovské prostředí od počátku 19. století do šedesátých let 20. století.
Publikace Moniky Holé komplexně mapující výtvarné pokusy Bohuslava Martinů byla vydána u příležitosti konání stejnojmenné výstavy v Městském muzeu a galerii v Poličce - Centru Bohuslava Martinů v roce 2018.
Gesta se objevují ve výtvarném umění přinejmenším od dob starověkého Egypta a svůj význam mají i dnes. Co samotná „gesta“ znamenají a jakou roli hrají ve výtvarném umění?
Malíř a básník Vladimír Josef Dvořák (*1967) patří mezi výrazné osobnosti českého moderního umění uplynulého půlstoletí spojující výtvarné i slovesné vyjadřování v jeden celek.
Cyklus charakterizující v básnické a výtvarné nadsázce intelektuální, a/sociální a profesní rysy člověka. Publikace je pokračováním dlouhodobého autorova záměru – snahy o prolnutí vědy a umění na půdorysu celostní antropologie.
Loutkářská, kostýmní a scénická výtvarnice Irena Marečková, jíž je věnován 9. svazek edice Osobnosti české scénografie, absolvovala obor výtvarnictví a technologie na Katedře loutkářství pražské DAMU, kde později také vyučovala ....
Název HORSERIDER vyvolává různé představy. Jsou v myšlenkách jezdci, kteří se nechají unášet, jsou jezdci, kteří koně krotí, koně ovládají. Jsou jezdci, kteří s koněm splynou v jednu bytost.
Podtitul výstavy by mohl znít Socha / imaginace, archetyp, exprese. Sestava děl/autorů konvenuje výrazové linii zastoupené například výstavou Divočina – příroda, duše, jazyk, která proběhla v Galerii Klatovy / Klenová roku 2002.
