Monografie znovunalezeného autora, jemuž své uznání kdysi vyslovil Oskar Kokoschka, sleduje cestu malíře od profese herce a zpěváka až k celoživotní práci úspěšného výtvarníka.
Kniha o díle malíře Josefa Multruse zahrnuje výběr obrazů napříč jeho celoživotní tvorbou. Kromě strohých osobních dat, nabízí také popis některých děl s důrazem na žánrové výjevy. Právě ty představují vrchol jeho umělecké činnosti.
Svazky Publicistika 3 a Publicistika 4 navazují na vydanou Publicistiku 2 (2012) a přinášejí objemný souhrn Čapkových referátů, recenzí, poznámek a článků o dění v oblasti výtvarného umění v letech 1921–1930, respektive 1931–1939.
Publikace vychází jako nedílná součást výstavy Martin Zetová / Vyvažování v Galerii Jiřího Jílka v Šumperku (15. 5.- 30. 6. 2024) a fúze s festivalem Blacksphere 2024 Javorník.
Co je to drapérie? To je otázka, na kterou se autor pokusil odpovědět nejen úvahami o tomto kompozičně výtvarném prvku, ale také řadou konkrétních příkladů od antického Řecka až po současné konceptuální umění.
První souhrnná kniha o malířce, spisovatelce a ilustrátorce Daisy Mrázkové mapuje rozsáhlé a pestré dílo této mimořádné umělkyně především z perspektivy jedinečné knižní autorské tvorby pro děti.
Petr Vaněček (1959 až 2019) je ztělesněním nezávislého umělce, který žil svobodně a stejně tak tvořil. Kniha Pomalý pohyb ticha představuje průřez malířským dílem od počátků na AVU až po poslední dny umělcovy existencence.
Jediná a jedinečná kniha představuje předního českého kreslíře. 52 portrétů českých i zahraničních umělců od Beatles po Jana Zrzavého provázejí texty současných českých spisovatelů, publicistů, hudebních skladatelů a výtvarníků.
Publikace Stanislav Podhrázský a přátelé je spojena se stejnojmennou výstavou, kterou připravil GASK k uplynulému stoletému výročí narození Stanislava Podhrázského (1920- 1999). Představuje průřez autorovým dílem v souvislostech uměleckého prostředí.
Wiererovo dílo zahrnující vedle olejomaleb, kreseb, lept, litografii a dřevoryt je vhledem do romantického světa německé Prahy, který je dnes nenávratně ztracen a řadí ho mezi nevýznamnější malíře Prahy vůbec.
Muchův Otčenáš vychází ze zednářské, symboliky a z pokusů s mimosmyslovým vnímáním, kterým se Alfons Mucha zabýval v kruhu zájemců o vyšší světy spolu se svým přítelem C. Flammarionem.
Obsáhlá kniha pojednává o vedené loutce v českém filmu a televizi. O prostředcích výtvarného divadelního a filmového jazyka v oblasti loutkové inscenace, seriálu, filmu s divadelními loutkami, zejména v Československé televizi, České televizi a Krátk
Medijní kresby jsou širší veřejnosti neznámé a v ucelenějším souboru reprodukovány poprvé. Knihu uvozuje zásadní text o medijním umění v celosvětovém kontextu.