fyzika, matematika, astronomie

Přírodě nezáleží na tom, komu se podařilo odhalit její tajemství. S lidmi je to ale jiné. Ti by měli svědectví o životních osudech a úctyhodných činech svých geniálních předků i talentovaných vrstevníků nezkresleně předávat dalším generacím.

Publikace je koncipována jako soubor příběhů o ženách, kterým se exaktní vědy staly ušlechtilou zálibou i životním posláním.

Čím lépe se ve vědě chceme uplatnit, tím dokonalejším rozhledem po mezioborových a společenských vazbách bychom měli být vybaveni. Ke splnění takového cíle přispívá i znalost vývoje vědních oblastí.

Monografie zahrnuje všechny důležité oblasti radiologické fyziky, včetně jejího vývoje v historickém kontextu. Postupně probírá jednotlivé typy radioaktivní přeměny, jejich vlastnosti a základy interakcí ionizujícího záření s hmotou.

Nepostradatelný průvodce životem ve vesmíru od předního astrofyzika, který odděluje vědecká fakta od science fiction a hledá řešení největších záhad kosmologie.

Z čeho je kvark? Z kolika kvarků je tvořen proton? Kolik protonů je v atomu kyslíku? Kolik atomů kyslíku je v molekule oxidu uhličitého? Kolik atomů uhlíku je v nás?

Marie Curie-Skłodowská, Max Planck, Niels Bohr, Erwin Schrödinger, Albert Einstein a další obrátili naruby zažité představy o prostoru, čase i hmotě a navždy změnili náš pohled na každodenní realitu. Strhující dějiny fyziky i lidských osudů.

Dne 29. července 1958 podepsal Dwight D. Eisenhower federální zákon Spojených států, který měl navždy změnit vztah k vesmíru.

Měsíc je objekt, který už od úsvitu lidstva fascinuje náboženství, kultury a společnosti celého světa. Tato kniha představuje nádherně ilustrované vyprávění o našem souputníkovi ve všech jeho podobách.

Publikace je nepostradatelnou pomůckou usnadňující řešení úloh nejen v matematice, fyzice a chemii, ale i v dalších oborech, a to jak ve škole, tak i v praktické činnosti.

Spis Newtona je výkladem kalkulu (diferenciální a integrální počet), který Newton vytvořil spolu s Leibnizem, nezávisle na sobě. Newton jej napsal cca v roce 1671 a vyšel anglicky v překladu J. Colsona posmrtně v roce 1736.

Historik David Christian ve své knize představuje ucelené vyprávění dějin vesmíru, planety Země i lidstva od Velkého třesku až po současnost.

Po úspěšných výpravách do tajů fyziky se autor tentokrát věnuje samotnému jádru fungování světa. Perpetuum mobile odhaluje termodynamiku jako univerzální jazyk přírody, který spojuje fyziku, chemii, biologii i osud vesmíru.

Výzkum vesmíru zaznamenal v posledních desetiletích velké úspěchy; vděčíme za ně mimo jiné vesmírným dalekohledům, přístrojům umístěným ve vesmírném prostoru a monitorujících viditelné i neviditelné záření.

Proč plyne čas pomaleji, když cestujete rychle? Může být prostor skutečně zakřivený? Jak se můžete dostat ke hvězdě vzdálené čtyři světelné roky za pouhé tři roky? Opravdu se rychle pohybující se objekty zkracují a těžknou?

Nobelista Roger Penrose dal své knize, shrnující bádání v jeho oboru, záměrně provokativní náev, který napovídá, jak se staví k některým proudům v moderní fyzice.

Matematika pro chytré hlavy zve zvídavé čtenáře každého věku na cestu světem čísel, tvarů a logických hádanek.

Vydejte se na fascinující cestu Sluneční soustavou – od žhavého Slunce až k ledovým obrům na jejím okraji.

V celé matematice pravděpodobně neexistuje důležitější pojem, než je funkce. Descartes v 17. století objevil, že lze převést matematickou rovnici na obrázek a sledovat, jak se graf mění s různými vstupními parametry.