Současná publikační exploze má za následek, že všechny informace daného vědního či technického oboru si nelze plně osvojit. Proto je nezbytné se přednostně zaměřovat na to, kde a jakými nejefektivnějšími postupy nalézt ty nejdůležitější.
V první části učebnice se autoři zaměřili na vysvětlení klasických i nových ekologických termínů. Druhá část se zabývá vlivem člověka na životní prostředí. Učebnice obsahuje i vlastní názory autorů na řešení problémů životního prostředí.
Po dobu pěti let zpracovával široký tým přírodovědců inventarizační výzkum flóry a fauny v téměř stovce vybraných lokalit rozptýlených na větší části celé České republiky. Šlo o lomy v různých horninách, výsypky, pískovny, odvaly a odkaliště.
Co se opravdu skrývá za zprávami o změnách klimatu?Profesor Ian Plimer nabízí ve své knize 101 odpovědí na jednoduché otázky, které si můžete pokládat.
Přibližuje klíčové poznatky krajinářských škol Východu i Západu, jejich teoretické a praktické aspekty. Zvláštní pozornost je věnována strukturním a dynamickým stránkám krajiny a krajinných jednotek, jejich hierarchickému systému a příčinám vzniku.
Studie na téma vztahu člověka a prostředí, které obydluje, vychází z poznatků kulturologie a kulturní a sociální ekologie, ale směřuje spíše do oblasti environmentální filozofie a etiky.
Povodně představují pro země střední Evropy největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a jsou příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají rozsáhlé materiální škody i ztráty na životech obyvatel postižených území.
Autor čerpá inspiraci z pramenů tak různorodých jako jsou filosofie Maurice Merleau-Pontyho, balijský šamanismus, apačská vyprávění příběhů i ze své zkušenosti pouličního kouzelníka, aby nám odhalil hlubokou a tajuplnou závislost člověka na přírodě.
Obnova remízků, biocenter a biokoridorů, zakládání biopásů, zatravněných pásů a jiných krajinných prvků, políček nezbytných pro život zvěře jsou některá z opatření, která zvyšují přírodní hodnotu polních honiteb.
„Globální oteplování již není jen teoretickou či
budoucí hrozbou, není hrozbou vůbec. Je skutečností,
v níž žijeme,“ konstatuje ve své nejnovější
knize zakladatel mezinárodní iniciativy 350.org
Bill McKibben.
Kniha si klade za cíl podívat se na problematiku boje proti kůrovci na Šumavě z hlediska biologie ochrany přírody. Seznamuje čtenáře s obecnými otázkami ochrany přírody se zvláštním zřetelem ke specifickému charakteru Národního parku Šumavy.
10. prosince 1997 vyšplhala třiadvacetiletá Julia "Butterfly" Hill do koruny 55 metrů vysokého stromu v lese Redwood v Kalifornii. Chtěla zabránit zničení stromu i lesa, ve kterém žil celé tisíciletí.
Kniha uvádí čtenáře do problematiky vzájemného vztahu ekosystému a krajiny, jenž podmiňuje zpětnou vazbu mezi organismy a strukturou jejich prostředí - jedno z ústředních témat ekologie samotné.
Kniha se zabývá jedním z nejožehavějších problémů současnosti. Nezaměřuje se na to, co si myslet o globálním oteplování, ale jak o něm přemýšlet, abychom došli k vlastnímu závěru a nemuseli jen poslouchat, co tvrdí ostatní.