Kniha známého polského psychoterapeuta, spoluzakladatele a mnohaletého ředitele Psychoimunologického institutu (IPSI) ve Varšavě, který tentokrát čtenáři předkládá svůj náhled na civilizační a psychologickou situaci žen.
Klasická práce amerického antropologa Thomase W. Laqueura (* 1945) z Kalifornské univerzity v Berkeley má pro historii sexuality a genderu význam srovnatelný s Dějinami sexuality Michela Foucaulta.
Publikace vykresluje obraz ženy na Plzeňsku v druhé polovině 19. a prvním desetiletí 20. století. Autorka analyzuje postavení žen, jejich vzdělání, povolání či účast na společenském dění.
Jak souvisí zdánlivě teoretická genderová analýza s archeologickou praxí? Genderová analýza umožňuje archeologům nahlédnout do způsobu, jakým materiální kultura vytváří sociální vztahy mezi muži a ženami a jejich společenskými rolemi.
Kniha vznikla u příležitosti životního jubilea Mileny Lenderové jako společné dílo některých jejích přátel a žáků. Prof. PhDr. Milena Lenderová, CSc., patří mezi několik nejvýznamnějších českých historiků počátku 21. století.
Kniha Nebojte se převzít velení popisuje metody a postupy, kterými byste se měli řídit, abyste uskutečnili svou vůdčí vizi, inspirovali jste tým a dosáhli svého cíle – i když se vám zdá, že vše hraje proti vám.
Slavná kniha z roku 1988 vzbudila značnou pozornost nejen ve feministických kruzích. Je to kniha primárně nikoli o lásce, ale o moci, resp. o její perverzi v dominanci na jedné straně a submisivitě na straně druhé.
Esej Rozprava o štěstí tvoří součást rozsáhlého korpusu francouzsky psaných textů, které byly v první polovině 18. století věnovány otázce štěstí - recept na šťastný život hledal například Voltaire, La Mettrie či Helvétius.
Monografie analyzuje data z projektu „Intimate partner violence: follow-up research to IVAWS 2003“ v kontextu teorií genderové (a)symetrie. Nabízí srovnání dvou reprezentativních podsouborů mužů a žen dotazovaných v letech 2012 a 2013.
Kniha nabízí přehledně a systematicky zpracované informace týkající se fenoménu násilí na ženách v partnerských vztazích – jeho různých podob, souvislostí a faktorů více či méně přispívajících ke vzniku násilného chování.
Autorky a autoři této knihy mapují proměny genderové kultury české společnosti v letech 1948 až 1989. V tomto procesu se vždy projevovaly jak emancipační, tak tradicionalistické tendence.
Kniha zkoumá genderové aspekty profesních plánů vědců a vědkyň, akademické mobility, kombinace vědecké profese a rodičovství, obrazu vědy v médiích a politiky genderové rovnosti ve vědě. Využívá k tomu koncept epistemických životních prostorů Ulrike Felt.
