Podle novináře a autora knihy Martina Raspera by se zahrady měly stát součástí měst. Tato kniha pojednává o "Zahradničení ve městě" a ekologickém a kulturním pozadí tohoto zdánlivě nového fenoménu.
Evropa opět hledá svou politickou a kulturní identitu, své místo ve světě. Editor oslovil takřka pět desítek autorů a autorek, kteří se pokusili o reflexi evropské problematiky z české perspektivy.
Kniha je jedinečnou antologií esejů, jejichž autoři, psychoterapeuti, pocházející z různých zemí a kultur, se pokouší vyjádřit k otázkám, jimiž se zabývají spíše představitelé jiných společenských věd, sociologové, antropologové či politologové.
Výbor teoretických studií a esejů je 4.dílem série. Tato reflexe přináší kritickou revizi filosofických, historických, antropologických, literárních, kulturních i genderových či jinak předsudečně zaměřených reprezentací, identit a vyprávění dějin.
Hlavním tématem knihy Vojvodovo: identity, tradice a výzkum je Vojvodovo, česká obec v severozápadním Bulharsku, založená roku 1900 asi dvaceti evangelickými rodinami z české vsi Svatá Helena v (dnes rumunské části) Banátu.
Proč jsme nedůvěřivější spíše k Britům než k Japoncům? Proč mají Spojené státy vyšší míru těhotenství nezletilých než Francie? Jak to, že jsou Řekové obéznější a Švédi štíhlejší? Příčinou je: sociální nerovnost.
Čtenářům se dostává do rukou kniha, která má ambici předestřít co nejucelenější vhled do afrického regionalismu, a to se zvláštním zřetelem na jih tohoto kontinentu. Často se hovoří o tom, že Afrika je nejvíce marginalizovaným kontinentem světa.
Málokdo pochybuje, že člověk nemá jen tělo, ale také mysl. Co to však ta mysl je? Je to nějaký vnitřní prostor, kde se prohánějí myšlenky, pocity a přání, jak to intuitivně vnímáme? Nebo je to spíše jenom činnost mozku, jak nám říkají vědci?
Obsahem knihy antropologa a spisovatele prof. PhDr. Jaroslava Maliny, DrSc., je reflexe člověka, společnosti a kultury z perspektivy poetické literární narace a exaktních antropologických slovníkových definic.
Monografie věnovaná ibero-africkým a indiánským kultům a slavnostem a doplněná rozsáhlou obrazovou dokumentací nabízí srovnání původních scénických tradic tří kontinentů, které se po objevu Nového světa setkaly v prostoru Jižní Ameriky.
Jaké podněty poskytuje proces globalizace lidskému učení? Může
existovat vědění nezávislé na sociálních vztazích? Podporuje
ekonomická globalizace rozvoj vzdělávání, nebo způsobuje jeho
úpadek? Takové a podobné otázky si kladou autoři této knihy.
Protestní aktivity u nás i ve světě sílí. Tato skutečnost je natolik zjevná, že se ji neodvažují popírat ani ti, kdo soudí, že důvod protestovat zanikl s rokem 1989. Occupy Wall Street, M15/Indignados, protesty v Rusku, arabské i evropské jaro, ...
Práce publikovaná v anglickém jazyce je věnována problematice užívání a zneužívání návykových látek ve vybraných postkomunistických zemích střední a východní Evropy.
Jsme plně svobodní, částečně, anebo je naše svoboda jenom zdánlivá, zatímco každý náš čin je okem řetězu příčin a důsledků? Otázka svobodné vůle zaměstnává teology, filozofy, psychology i právníky tisíce let.
V současnosti jsou i ty nejmenší detaily našich běžných životů sledovány a stopovány bedlivěji než kdy dříve a lidé často dobrovolně napomáhají této kontrole.
Jsou kolapsy dávných civilizací jen zapomenutou stránkou v knize historie? Rozhovor
s prof. Miroslavem Bártou, naším předním egyptologem, přináší zajímavé pohledy na tento
fenomén.