sociologie

Moderní pojetí lidských práv je tradičně odvozováno z myšlenek a deklarací 18. století, kdy lidská práva byla chápána jako práva přirozená.

Václav Cílek jako editor a spoluautor navazuje na úspěšnou knihu Tři svíce za budoucnost. Ke spolupráci přizval znovu respektované české sociology, filosofy, publicisty, psychology, historiky, přírodovědce, i další autory.

Svazek završující přehlídku lidských typů a sociálních rolí nejvýznamnějších kulturních epoch v dějinách lidstva představuje ve dvanácti kapitolách různé tváře lidí starověkého Říma, od politiků, právníků a vojevůdců po otroky či povstalce.

Kniha pomocí teoretického aparátu studia sociálních hnutí popisuje vývoj interpretačních rámců a rámovacích procesů romských a pro-romských aktivistů v České (a Československé federativní) republice po roce 1989.

Tato kniha se spíš než na Mohamedovy činy soustředí na jejich důvody a odvažuje se pohlédnout do jádra příběhů o jednom z nejzáhadnějších a nejvlivnějších mužů dějin a odkrýt jeho tajemství.

Na základě kvalitativních rozhovorů a následné kvalitativní analýzy kniha nabízí odpověď na otázku, jakým způsobem se podařilo zkoumaným Romům překonat etnicky podmíněné sociální bariéry a dosáhnout vyššího společenského postavení než jejich rodičům.

Od počátků sociologického myšlení byla rodina chápána jako základní jednotka, zajišťující reprodukci společnosti v rovině biologické, ale i v rovině sociálních pravidel, norem, hodnot a institucí.

Kniha popisuje a analyzuje diskuze, které předcházely změnám legislativy o interrupcích od 50. let 20. století, a způsoby, jakými byly v Československu vytvářeny politiky interrupce.

Publikace uceleně popisuje problematiku kvality v sociální práci a seznamuje čtenáře s možnými příležitostmi a riziky, které politika kvality v organizacích sociální práce přináší.

Vídeň nezná slavné prostitutky, neboť toto město nemá erotickou kulturu. Ze žádné z Vídeňanek se během staletí nestala duchaplná kurtizána, žádná neřídila jako metresa osudy města, nebo dokonce celé země.

Cílem knihy je nabídnout čtenáři výsledky výzkumu spotřeby statků a služeb v českých domácnostech.

Kniha otevírá nový pohled na zkoumání vztahu lidí k dějinám a jejich představ o minulosti. Historické vědomí je zde sociologickou perspektivou prezentováno nejen jako látka pro teoretické uvažování, ale především pro empirický výzkum.

Texty Miloslava Petruska zařazené do této knížky vznikaly během dlouhého časového období – zhruba od poloviny 90. let do roku 2004, kdy se z nich autor pokusil sestavit knihu s velkým K.

Fenomén služby bývá často vnímán z hlediska praxistického přístupu nebo z hlediska různých teorií sociální práce. Tato studie se službou zabývá jako kulturním fenoménem z perspektivy kulturně-antropologického přístupu.

Pozornost této publikace je zaměřena především na fenomén služby související s charitativním přístupem k člověku, který nevnímáme pouze jako strukturální socioekonomický jev, nýbrž také jako součást antropologické konstituce lidské existence.

Kniha se zaměřuje na souvislosti fenoménů demografického, resp. individuálního stárnutí a urbanizace, přesněji řečeno na každodennost stárnoucích obyvatel měst v kontextu sociálně-prostorových procesů regenerace a gentrifikace.

S chutí, s humorem a s hlubokým porozuměním napsaná metodologická učebnice.

Mnichovská historie je neúplná bez souboru jejích následků.
Některé z nich nejsou ještě v literatuře zachyceny naplno, patří k nim také útěky a vyhánění obyvatel z česko-moravsko-slezského pohraničí Československa.

Kvalita života seniorů v kontextu ošetřovatelství je vědeckou monografií, která pomocí statistiky zpracovává zásadní oblasti konceptu kvality života v seniorské populaci.