báje a legendy

Víte, proč medvěd nemá ocas, jak děvče přelstilo obra a co všechno provedli hlupáci z Tälje? Švédsko, to není jen Astrid Lindgrenová a severské krimi, ale také lidové pohádky, které jsou stejně zábavné, dojemné a napínavé jako ty naše.

Vydejte se do zemí na střeše světa a začtěte se do pohádek, které se tu odnepaměti vypravují. Pojďte mezi nebetyčné himálajské štíty, na rozhlehlé tibetské planiny, do Ladaku k řece prýštící ze lví tlamy.

Přepsané autentické pravěké spirituální i kanibalské příběhy, vyprávěné osmnácti přírodními lidmi dvou kmenů Západní Papuy (Yali Mek a Korowai Batu) v letech 2002–2006.

Jedná se o kritickou edici legendy o sv. Vintířovi (Vita s. Guntheri), která byla sepsána v břevnovském klášteře v polovině 13. století za účelem Vintířovy kanonizace.

Pověsti spojené s Karlštejnem posbíral a pro budoucí pokolení zaznamenal Václav Vladivoj Tomek.

Pověsti vyšehradské posbírala na začátku dvacátého století Popelka Bilianová a do dnešních dnů jsou nedílnou součástí pražské mytologie.

Víte proč vykletý rod Vršovců měl v erbu černé větve? Proč bojovní pánové Klenovští svůj znak ozdobili mouřenínskou princeznou? Proč se zdetínská šlechta pyšní symbolem uťaté ruky?

Blízko Vlašimi se nachází legendami opředený vrch Blaník. Podle mnoha pověstí v jeho nitru spí vojsko bájných bojovníků, kteří se probudí a vyjedou ve chvíli, kdy českému národu bude nejhůře. A v jejich čele bude cválat na bujném oři svatý Václav.

Téma, oblíbené mezi řeckými i římskými básníky (Eurípidés, Apollonios Rhodský, Varro Atacinus aj.), pojednává o bájné výpravě řeckých plavců na lodi Argó do Kolchidy pro zlaté rouno.

Tato knížka nás zavádí do "mytologického vnímání reality", tedy do světa hlubokého významu pohádek, mýtů a archetypů.

Není to tak dlouho, kdy byly Vánoce nejen svátkem lidí dobré vůle, ale také strašidelným obdobím, kterému vládli duchové a čarodějnice.

Bohatě ilustrovaná autorská kniha Renáty Fučíkové přibližuje současným jazykem starodávné příběhy z Levanty, Mezopotámie a Egypta.

Knížka vánočního čtení – napsaná více než dvěma tucty autorů. Spisovateli a spisovatelkami, kteří žili v dobách Vánoc doprovázených mnoha zvyky a pověrami, koledou, průvody pastýřů ženoucích ovce a beránky přes dědiny i chvílemi ztišení.

Kniha pro milovníky tajemných příběhů z historie.

Vydejte se do zemí na střeše světa a začtěte se do pohádek, které se tu odnepaměti vypravují. Pojďte mezi nebetyčné himálajské štíty, na rozhlehlé tibetské planiny, do Ladaku k řece prýštící ze lví tlamy.

Každoroční prosincová pochůzka štědrého biskupa, jak o ní vypovídají historické prameny, ale také autorovy úvahy a srovnání kladená do širších souvislostí.

Tato knížka vznikla úpravou části rukopisu Lidová mluva na Jilemnicku. Autor v ní uvádí vyprávění o strašidlech, lidových zvycích a pověrách, jež byla zapsána počátkem dvacátých let minulého století při výzkumu nářečí jilemnického okresu.

Kniha přináší krom překladu Kalevaly z pera spisovatele Josefa Holečka (1894) i kritický komentář k němu a dále studii o vzniku a stavbě eposu ve světle nových bádání různých oborů. V takto komplexní podobě a s ilustracemi nejvýznamnějšího finského