Reedice stěžejního Kalandrova díla, které
dokončil na počátku druhé světové války.
Rukopis se ale po jeho zatčení a odvlečení
do koncentračních táborů ztratil
a Kalandra tuto monumentální knihu po
svém návratu sepsal v letech 1945 a 1946
znovu.
Dvacet esejů českého biologa a filozofa Zdeňka Neubauera přináší svěží a neotřelý pohled na přírodu i kulturu. Svět zde není vnímán očima tradiční přírodovědy jako výskytiště lhostejných a nesouvisejících objektů, ...
K současné (post)kultuře lze přistupovat jako k zásobárně obrazů, jež vznikly v průběhu hry s uznávanými kulturními hodnotami zosobněnými umělci a jejich díly.
Tato publikace se zejména na základě orálněhistorických rozhovorů snaží porozumět různým cestám, které dovedly zpovídané vědkyně a vědce k akademické dráze.
Cesty spasení obsahují deníkové záznamy, divadelní hry a různé jiné kratší texty, které si významný český výtvarník, animátor a filmař Jan Švankmajer dělal průběžně během posledních let jak při pobytu doma, tak i při studijních cestách.
Tisíc čísel a dvacet let Salonu Práva přináší výběr toho nejpozoruhodnějšího, co za uplynulé dvě dekády vyšlo v Salonu, literární a kulturní příloze deníku Právo.
V autobiografické knize Tomáše Halíka sledujeme jeho dětství, atmosféru rodinného zázemí i jeho studia na pražské filozofické fakultě v době pražského jara, autobiografii využívá k přiblížení východiska svých úvah nad závažnými otázkami společnosti.
Co je kapitalismus? Jaké má neduhy? Můžeme ho nahradit něčím lepším? Na tyto otázky se rozhodla odpovědět německá autorka Bini Adamczak jazykem knih pro děti.
Útla kniha je Fedorova posledná. Ako sa vyjadril v jej úvode, písanie už pociťuje ako drinu. Základom Kréda sú aforizmy, ktoré písal od leta do konca roku 2017.
V ruce držíte sice útlou, ale velmi poutavou publikaci, v níž Karel Sládek jako teolog usiluje o dialog se současnou kulturou, ke které bezesporu patří sci-fi žánr.
Zatímco Sienkiewiczova beletristická tvorba je v českém prostředí dostatečně známá, výbor z jeho tvorby publicistické se k rukám českých čtenářů dostává poprvé.
Eseje sebrané v tomto svazku se věnují symbolice, tradičním formám umění, mytologii a modlitbě mají jeden cíl: připomenout, že existuje druh poznání, které nekonečně přesahuje kalkulující a posuzující rozum.
Patnáct esejů o moderní japonské literatuře, zejména o vrcholných prózách čtyř nejvýznamnějších japonských autorů 20. století: Džuničiróa Tanizakiho, Jasunariho Kawabaty, Naoji Šigy a Masudžiho Ibuseho.
