Texty mnohých forem: básně, písně, prózy, eseje… i zajímavé ilustrace. Vznikl barevný obraz, který vypovídá jak o době, tak o příběhu člověka: letí výškou a padá hloubkou.
Čtení o T. G. Masarykovi zahrnuje devětatřicet textů z období 1910–1938, kdy byly identifikovány důležité masarykovské otázky a výzvy. Podtitul Literatura – člověk – svět upozorňuje na komplexnost Masarykova estetického myšlení, ...
Esej o životě, díle a odkazu Komenského a Zamenhofa, analýza podobností jejich údělů i literárních děl a závěry autora směrem k budoucnosti. Bohatá bibliografie obsahuje desítky titulů.
Nová kniha populárního autora fejetonů. O životě, láskách, strastech, událostech smutných i radostných. S nezaměnitelným nadhledem a citem pro výjimečnost okamžiku.
Soubor více než osmi desítek esejů z pera básníka, dokumentaristy a publicisty Miloše Doležala svým rozpětím, vrstevnatostí a výtečnou stylistickou úrovní vstupuje do esejisté řady nakladatelství Torst.
Kniha přináší dvě stovky krátkých sloupků Cyrila Höschla z let 2011 až 2015, které mají zároveň komentující a výkladový charakter a vznikaly jako odpovědi na otázky čtenářů časopisu Reflex.
V esejích, projevech a dalších textech v tomto svazku Jiří Gruša, jako český velvyslanec, ministr, posléze i ředitel Diplomatické akademie ve Vídni, komentuje Evropu po pádu železné opony a její výzvy.
Když žijeme ve zrychleném tempu, nedokážeme prožívat dar přítomného okamžiku. Ten je letmý, nedá se vrátit ani zadržet. Pouze když zvolníme, přejedeme do tempa andante, dokážeme tyto vzácné momenty objevit i prožít.
Island je pro mnoho Evropanů velkou záhadou. Tato útlá kniha od rodilé Islanďanky, která strávila velkou část svého života v zahraničí, odkrývá značný počet specifik tohoto severského národa.
Kniha je soubor fejetonů o polských spisovatelích. Nejen o nich, také o českých literátech, kteří měli určitý vztah k polskému prostředí (J. E. Purkyně, Božena Němcová, Ervín Taussig ad.).
Bolševické Rusko dvacátých a třicátých let 20. století vábilo mnoho spisovatelů a umělců jako místo, kde proběhla zásadní reforma společností a kultury. Vedle jiných tam vycestoval také známý romanopisec Joseph Roth.
Jeden z předních intelektuálů současnosti, historik Timothy Snyder, přichází po velkých historických pracích Krvavé země a Černá zem s příspěvkem k aktuální debatě o dalším osudu liberální demokracie.
Základem knihy se staly příspěvky přednesené na konferenci o životě a díle kritika, editora a redaktora Jana Lopatky (7. února 1940 – 9. července 1993), kterou Revolver Revue uspořádala v Praze roku 2016.
Výběr z esejí, které Pamuk napsal v průběhu necelých třiceti let, má jako ústřední témata dvě autorovy největší vášně: knihy a Istanbul. Sbírka je koláží jazykově i stylově vybroušených textů.
Vzpomínky na smutné i humorné zážitky ze života význačného japanologa se vztahují k místům ve třech zemích na třech kontinentech – k Čechám, Japonsku a Kanadě.
Autor vychází z představy, že kdysi existovala archa Noemova, ztracený prostor, ve kterém člověk prožíval svůj osud a mohl zastavit zběsile ubíhající čas. Život se s člověkem nemazlí, taková je realita bytí. Jaký je vlastně smysl života?
S vítaným návratem k tradičnímu černému humoru provází kniha absurditami, kterými dnes na individuální tvůrčí svobodu a zdravý rozum útočí v křečích politické korektnosti na úrovni lokální, státní, eurounijní a globální všechny obory lidské činnosti.
Rok 2016 byl do hloubi prostoupen oslavami 700. výročí narození Karla IV. – krále a císaře, s jehož jménem si často spojujeme představu nebývalého kulturního rozkvětu zasahujícího rovněž oblast literatury.
Tváře ve stínu Zdeňka Kalisty, jak vyšly ve svém prvním vydání na sklonku šedesátých let, patřily k nejhodnotnějším českým knihám vzpomínkových medailonů významných literárních osobností.
