Tato kniha by měla napomoci odborníkům nejrůznějších specializací i mladým gynekologům orientovat se v porodnicko-gynekologické problematice natolik, aby se vyvarovali hrubých chyb, a naopak se zbavili často až přehnaných obav z možného poškození plodu.
Kniha je svým pojetím a zpracováním ojedinělá, neboť patofyziologické pochody jsou vysvětleny pomocí kreseb a schémat a textová část je vždy propojena s obrazem.
Kniha hledá odpovědi na otázky, co pro člověka může znamenat matematika nebo psychoterapeutický výcvik, proč hrajeme hry na hrdiny či dokonce na otázku, co mohou mít zmíněné tolik odlišné činnosti společného.
Kniha je psána zejména z pohledu příslušníků tří základních složek Integrovaného záchranného systému (IZS), tedy Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR), Policie České republiky (PČR) a Zdravotnické záchranné služby (ZZS).
Kniha uvádí rozhovory s dvanácti českými psychoterapeuty, z nichž každý reprezentuje určitý významný směr či přístup, který se v současné době rozvíjí v Česku.
V souladu se současnými trendy zkoumání konkrétního přínosu psychoterapie autor představuje čtenáři metody objektivního posouzení její prospěšnosti a přibližuje různé nástroje pro zmapování výsledků jejího působení.
Publikace zasazuje tanečně-pohybovou do širšího kontextu, když se věnuje nejprve léčebným účinkům, které byly tanci přisuzovány v různých obdobích a kulturách v minulosti, a přechází pak ke vzniku tanečně-pohybové terapie v souvislosti s moderním tancem.
Kognitivní věda se pomalu ale jistě stává dobře etablovanou samostatnou disciplínou. Je tvořena vysoce transdisciplinárním souborem teoretických, empirických i experimentálních oborů.
Čtenář se v této knize setká s problematikou duševního života člověka, vystupující také v dnes stále aktuální filosofické rovině, jako je vztah empirické a filosofické psychologie, problém vztahu duše a těla, svobodné vůle a další.
Kniha o Balintovských skupinách, které se zaměřují na vztah lékaře/psychoterapeuta a pacienta/klienta. Učí lékaře naslouchat a vnímat pacienta jako partnera v dialogu a jeho osobnost pojímat celostně jako bio-psycho-sociální jednotku.