Kniha přispívá k hlubšímu poznání procesu utváření nové společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu Zábřežska a Šumperska v letech 1945 až 1960. Zaměřuje se na strukturální aspekty demografického vývoje po druhé světové válce.
Každé místo Českého Švýcarska je samo o sobě tajuplné a autor předkládá v této knize ke každému konkrétnímu místu hezký pohádkový příběh. Kniha je doplněna barevnými ilustracemi.
Celobarevná publikace v pevné vazbě představuje prostřednictvím dobových pohlednic místní části Nového Města na Moravě a okolních obcí. Kniha je rozdělena do 4 kapitol podle jednotlivých oblastí Novoměstska.
Kniha „Místopis Novohradska“ přibližuje zájemcům o oblast historii jednotlivých míst bývalého novohradského okresu a přilehlých Novohradských hor. V úvodu se lze seznámit za pomoci úvodu se stručnými dějinami celého Novohradska.
Autor do knihy zařadil dvacet jedna pověstí a sepsal je tak, aby fikce jen jemně narušila jejich skutečnost a aby se Chrudim a obce v jejím nejbližším okolí představily i jinak, než jak je známe.
Kniha volně navazuje na knihy: Kdo se to na nás dívá!, a Litoměřice – domov můj. Tentokrát se autoři nevěnují výhradně městu Litoměřice, ale zamíří za jeho „hradby“ a po proudu Labe putují dále až na Střekov k Ústí nad Labem.
Prvotina čtrnáctileté Gabriely Jakoubkové, žákyně Základní školy v Jilemnici. Po dva roky vyhledávala osobnosti se vztahem ke Krkonoším a Podkrkonoší a vedla s nimi zajímavé rozhovory.
Kniha mapuje místa se 77 slunečními hodinami v Královéhradeckém kraji, v závěru jsou též nezajímavější sluneční hodiny z celé republiky. Výpravná barevná publikace s cca 200 fotografiemi.
Kniha Ondřeje Durczaka mapuje mizející i zaniklá místa Ostravy. Na téměř 400 fotografiích přibližuje poslední zlomky původní kultury tohoto „černého města“.
Tato kniha pojednává o významu Středních Brd z pohledu skal, stromů i samotného člověka, který v těchto místech nikdy nedokázal založit trvalé sídlo. Les zde dosud vládne a určuje hudbu pramenů i šum podzemních vod.
Hrubý Jeseník je pozoruhodným horským pásmem na pomezí Moravy a Slezska. Jsou to hory, jak se patří, vysoké, drsné a zachmuřené, ale i krásné a vyzývavé. Příroda je zde divoká a půvabná zároveň, od horských luk, přes hluboké lesy, až po údolí.
Ve druhém díle nás autor povede od Zlatého tygra, o němž byl díl první, na Nové Město do dalších slavných pražských hostinců, jejichž osudy se proťaly s českými kulturními dějinami a jež tak spoluvytvářely specifickou českou subkulturu.