Kniha Vinohrady – dobrá čtvrť pro dobré bydlení představí pozoruhodnou oblast Prahy v celé její pestrosti a mnohovrstevnatosti. K tématice rozvoje města se dochovalo poměrně velké množství fotografií, pohlednice a dalšího ikonografického materiálu.
Většina míst, o kterých kniha pojednává, zmizela po zátopě v roce 1960 pod hladinou Vltavy, a tak se čtenáři této knihy mohou jejím prostřednictvím seznámit se zmizelým starým korytem řeky a s místy proslulými svou neopakovatelnou krásou.
Kniha o židovské Praze, jejích památkách a především osobnostech, které tudy prošly, je pokusem zobrazit jednu z nejvýznamnějších, ale bohužel již zaniklých kultur, jež v minulosti tvořila nedílnou součást česko-německo-židovského společenství.
Nová publikace z pera renomovaných autorů, vedených ing. arch. Petrem Krajči Vás provede Trojou, městskou částí Prahy s bohatou historií, pamětihodnostmi i moderní architekturou.
Obsahem svazku je část textová, shrnující dějiny města v archeologických, historickogeografických, politických, hospodářských a kulturních souvislostech, a část kartografická. Nedílnou součástí každého svazku je soupis pramenů a literatury a obrazová
Tento svazek z edice Zmizelá Praha je věnován barikádám, tedy stavbám, které existovaly v květnu 1945 pouze několik dní, znamenaly však pro obyvatele Prahy naději na vyrovnání sil ve střetnutí s technicky výborně vybaveným protivníkem.
Svazek evropského atlasového projektu ke srovnávacím dějinám měst. Obsahuje textovou a mapovou část k dějinám, historické geografii, kartografii a ikonografii starého (v důsledku uhelné těžby zaniklého) i nového města Mostu v severozápadních Čechách.
Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.
Průvodce po pražských teplých příbězích a pamětihodnostech vychází z prohlídek Buzince našich bab a dědů, ale jejich obsah značně rozšiřuje a zabíhá i do periferních oblastí.
Dnes je Alfons Mucha fenoménem. Tak tomu nebylo ale vždy – jeho okno v katedrále sv.Víta na Pražském hradě naplněné křesťanskou mystikou bylo ohroženo, a dokonce mělo být odstraněno. Naštěstí dnes patří tato vitráž k nejvzácnějším uměleckým pokladům.
Počátkem 20. století se v Praze přihodilo cosi výjimečného. Tehdy opěvovaný i zatracovaný kubismus, každopádně poslední vážně míněný moderní umělecký směr, zde utvořil svébytný proud.
It would be hard to find on the world’s cultural map a place where so many exceptional artists emerged at once as they did in Bohemia at the beginning of the 20th century.
