Historička umění V. Šubrtová představuje olomoucká krejčovství od konce první světové války po přelom 40. a 50. let. V oboru podnikaly velké firmy – nejlepším příkladem je síť obchodních domů ASO (Ander a syn Olomouc), úspěšná v ČSR i v zahraničí.
Vrchol Hostýna je dnes především vnímán jako hojně navštěvované poutní místo, jde ale zároveň i o jedno z nejvýznamnějších moravských hradišť ze závěru doby bronzové a počátku doby železné.
Práce předkládá základní charakteristiku předkeltského osídlení Hostýna a uvádí čtenáře do diskuse o tématu. Součástí publikace je 107 kresebných tabulek a 30 fotografií, map. plánů, kreseb, schémat apod.
Tato kniha olomouckých pověstí vyšla původně v němčině v roce 1892. Přesto, že se od té doby v dějinách města událo mnoho nového, je dobré si připomenout i události staré které se nemění, jen na ně občas zapomínáme.
Podnětem k vydání knihy bylo nadcházející 800. výročí nejstarší písemné zprávy o Uničově a především 110. výročí narození uničovského kronikáře a historika JUDr. Tomáše Souška. Byl jediným, kdo se po roce 1945 dlouhodobě zabýval historií Uničova.
Autor nabídne čtenáři netradiční pojetí výkladu, který je založen na několikaletém výzkumu archivních pramenů v tuzemských archivech, především však v Rakouském státním archivu, Válečném archivu ve Vídni.
Přerov patří k těm městům, jejichž urbanismus prošel složitou cestou. Proměnám tohoto významného moravského města a jeho historii se věnuje kniha Jiřího Lapáčka, která vychází v edici Zmizelá Morava a Slezsko.
Stále se vrací otázka správnosti gramatického rodu u místního jména Olomouc - tedy jestli se má skloňovat v ženském rodě podle vzoru píseň, nebo v maskulinu jako například meč nebo stroj - nás nepochybně napadne hned po přečtení titulu této knížky.
Kniha v úvodu popisuje s obrazovým doprovodem historii pojmenovávání ulic v Olomouci a obsahuje 14 stran barevných mapových schémat podle jednotlivých městských částí.
