Autorova kniha obeznámí čtenáře s původní podobou města, které bylo značně pozměněno při asanačních zásazích v druhé polovině 20. století. Na starých fotografiích a pohlednicích si zde můžeme prohlédnout původní podoby domů a ulic.
Léta v Arnoštově – tak nazval znalec umění, výtvarník a básník Jaromír Zemina svou novou knihu, která se s předchozími dvěma (Knížka zimního času a O zvířatech od mravenců k medvídkovi) spojuje ve volnou trilogii se společným názvem Svět důvěrný.
Druhý svazek příběhů, které Jan Prchal vybral z velikého bohatství uchovaného až dosud jen v drobných regionálních publikacích, ale často ukrytého v muzejních i soukromých archivech.
Nejstarší dosud známá táborská městská kniha trhová vděčí za své uchování folmavskému faráři a vlastenci Antonínovi Krejčímu, který ji roku 1868 získal od hokynářky v Českých Budějovicích.
Celobarevná publikace ukazuje proměny, jakými město Žďár nad Sázavou prošlo během několika desítek let. V knize čtenář najde cca 80 srovnávacích fotek zachycující různá místa ve městě.
Druhý díl - Východ láká čtenáře řadou užitečných informací k cestování po populárních i "ztracených" výhledových místech v kraji Královéhradeckém Pardubickém, Jihomoravském, Olomouckém, Moravskoslezském, Zlínském a kraji Vysočina.
Celobarevná publikace představuje město Svratku a okolní obce či místní části některých obcí (Herálec, Chlumětín, Kameničky, Krouna - m.č. Čachnov, Pustá Rybná, Křižánky, Březiny, Sněžné – m.č. Milovy).
Originálně pojatá knížka se zabývá spisovateli, kteří se inspirovali Broumovskem a Polickem a do zdejšího prostředí zasadili své příběhy, literárními vzpomínkami těch, kteří jím prošli, i autory, již jsou s ním hluboce spjati svými životy.
Osobnost současného prezidenta republiky nejspíš nikoho nenechává klidným. Jedni ho zbožňují, a druzí o tom ještě nevědí. O to víc překvapí, jak neuvěřitelně poetickými glosami protkal sérií fotografií kraje, kam jezdí pravidelně již pětadvacet let.
Kniha dokumentuje dvouletý projekt probíhající ve Žďáře nad Sázavou s názvem Živé proStory, během kterého ve městě proběhly soutěže, přednášky, workshopy pro studenty architektury, ale i další akce a aktivity zapojující laickou i odbornou veřejnost.
Na Vysočině kdysi bývali domovem hlavně hastrmani a hejkalové, ale i divoženky, polednice a čarodějnice, občas mezi lidi zavítal čert. Jan Prchal shromáždil z archivů, muzejních sbírek i soukromých knihoven stovky příběhů.
Ovdovění a osiření jsou fenomény, které zásadně ovlivňovaly životy jednotlivců a podobu rodinných struktur v minulosti. O tomto pojednává předkládaná publikace.
Druhé setkání s čerty, hejkaly, hastrmany, čarodějnicemi a dalšími strašidelnými a záhadnými bytostmi z Polenska navazuje na knihu Sto a jedna pověst z Polné a okolí.
Polensko je drsný kraj, který žádal po lidech těžkou práci, ale možná právě proto je tak bohatý na povídačky veselé i smutné, k pobavení i k ponaučení. Knihu bohatě vypravila ilustracemi Marcela Makovská z Polné. V krátké době vyjde druhý díl.
Tvář historické Telče zůstala zachována, některé domy zmizely beze stopy, vzhled některých sídel se zcela změnil a nejvíce se běh času promítl do vesnické zástavby a krajiny v okolí.
Celobarevná publikace v pevné vazbě představuje prostřednictvím dobových pohlednic místní části Nového Města na Moravě a okolních obcí. Kniha je rozdělena do 4 kapitol podle jednotlivých oblastí Novoměstska.
Kniha Kraj návratů i setrvání navazuje na edici již vydaných publikací – Kraj věčných návratů, Kraj návratů a setkání, Kraj návratů a inspirace, Kraj návratů a vzpomínek. Obsahuje medailónky osobností kulturního života na Českomoravské vysočině.
Kniha mapuje dějiny málo známého benediktinského opatství ve Vilémově na Havlíčkobrodsku. Cílem autorů bylo představit dějiny kláštera v co největší komplexnosti od jeho založení ve 12. století až po zánik před polovinou století 16.
Fotografická publikace zachycuje krajinu Českomoravské vysočiny ve výtvarných černobílých fotografiích od 50.tých do 70. let 20. století, tedy v období, kdy se celá oblast teprve začala přetvářet ze své původní podoby do té dnešní.