filosofie a náboženství

V knize shrnuje John Welwood své celoživotní hledání propojení mezi východními duchovními tradicemi a západní psychologií.

Mimořádně přehledná mapa buddhismu, v níž najdete vedle zajímavé teorie i mnoho příležitostí k ještě zajímavější praxi.

Kniha představuje přístupný úvod do základních idejí gnóze, přehledného průvodce pro cestu labyrintem jejích mýtů a textů.

Tento traktát představuje jeden z nejdokonalejších filozofických výtvorů reprezentujících mahájánu. Objevil se v Číně v 6. stol. n. l. a patří mezi nejdůležitější filosofické a náboženské spisy východoasijského buddhismu, řadí se do školy jógáčára.

Člověk stvořil „něco“, co ho v mnoha ohledech už dnes převyšuje a každým dnem se toto „něco“ rychle učí a sílí. Co udělá umělá inteligence s lidským rodem?

Od samého počátku Bůh rozmlouvá s člověkem, naslouchá mu, klade mu otázky a odpovídá na ty jeho. Zásadní rozhovory jsou zachyceny na stránkách Bible, od prvního rozhovoru, v němž se Bůh ptá Adama: „Kde jsi?“, přes Mojžíšovu otázku „Jaké je tvé jméno?

Numeri. Průvodce na pouštní cestu z otroctví k odpovědnosti. Ale také výmluvné zrcadlo pro dobu válek, marasmu a rozdělení. Vyvolený lid zápasí s Bohem, dnešní čtenář s krutostí války pod Boží záštitou.

Kniha Hegelova fenomenologie světa obrací obvyklé čtení Fenomenologie ducha naruby. Nejde v první řadě o „výchovu vědomí“, ale o příběh světů – konkrétních, historicky proměnlivých obrazů skutečnosti, z nichž vědomí vychází, když myslí a jedná.

V knize představil Joachim Ritter jádro své filosofie. Českému čtenáři se dostává do rukou část věnovaná Aristotelovi.

Problematika výzkumu pravoslaví v českých zemích v současné době je navýsost aktuální. Zejména tváří v tvář poslední imigrační vlně z Ukrajiny, kde lidé hlásící se k pravoslaví výrazně převládají.

Humovo Zkoumání principů morálky patří společně s Aristotelovou Etikou Nikomachovou a Kantovými Základy metafyziky mravů do kánonu evropské morální filosofie.

PROTESTANT – nezávislý evangelický měsíčník.

Co pro nás dnes znamená přikázání „světit den odpočinku“? Není to jen fráze z jiného věku? Walter Brueggemann ukazuje, že právě v době nepřetržitého provozu, tlaku na výkon a všeobecného vyčerpání má šabat nečekanou sílu.

Knížka je každodenním průvodcem pro ty, kdo touží číst a rozjímat evangelium v rytmu liturgie církve. Evangelní úryvek příslušného dne je doprovázen krátkým komentářem. Podněty k rozjímání na rok 2026 připravila Anna Mátiková FSP.

výcarský filosof a esejista Denis de Rougemont (1906–1985) patřil k nejproslulejším evropským intelektuálům 20. století. Jeho zdaleka nejslavnějším dílem zůstává Láska a Západ.

Výbor z textů Milana Sobotky věnovaných německému idealismu je pokusem o synopsi celoživotního díla našeho největšího znalce německé klasické filozofie. Směrodatnými filozofy pro něj byli Immanuel Kant a hlavně G. W. F. Hegel.

Pětice kapitol Vegettiho knihy je označena klíčovými pojmy řeckého politického diskursu: pléthos čili množství, nomos čili zákon, kratos čili síla, areté čili zdatnost a epistémé čili vědění.

Hlavní částí Vazzanova eseje z roku 1958 (2. vyd. 1968) je shrnující popis obecně nejslavnější dějové části Dantovy Božské komedie, tedy pekelných a očistcových trestů.

Významný antický filozof rozvíjí vlastní koncepci státu, jeho ochrany, občanství a správy obce.

Arktos je první knihou, která se věnuje archetypu pólu – v jeho nebeské i pozemské podobě. Joscelyn Godwin zkoumá legendy o dávném Zlatém věku, který podle některých skončil prehistorickou katastrofou – posunem zemské osy.