„Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se!“ (Flp 4,4) Není snad křesťana neznalého tohoto apoštolského povzbuzení. Ovšem zrovna tak neexistuje věřící, jehož život by byl jen růžencem nekonečných radostí.
Jak skutečná je skutečnost? Je
možné poznat pravdu? To jsou otázky, o nichž ve svých
rozhovorech debatují fyzik a filozof Heinz von Foerster
a vědec zabývající se problematikou médií Bernhard Pörksen.
Čtvrté vydání vychází v mimořádném Roce milosrdenství, vyhlášeném papežem Františkem. Jsme zváni, abychom o Božím milosrdenství více rozjímali, protože ono je pramenem radosti a pokoje, ale i touhy nechat se jím proměnit.
Známá teoložka zkoumá, co vlastně jsou a kde se vzaly „skutky milosrdenství“, jaké jsou jejich teologické kořeny, ale hlavně – jaké by měly být současné aplikace tradiční nauky církve, ve světle závažných výzev naší doby.
Ustavičně se proměňující povaha myšlení Friedricha Nietzscheho znemožňuje nalézt jeho jednotící prvek. Jedním z nich by mohlo být sledování myšlenky věčného návratu téhož.
Výročí padesáti let od druhého vatikánského koncilu představuje výzvu k reflexi obsahu a významu koncilu včetně toho, jak dalece se jeho učení projevuje v životě církve, především pak v realizaci její deklarované otevřenosti ke světu.
Jidiš, dnes už téměř zaniklý jazyk východoevropských chasidských štetlů, zanechal v dnešní češtině jen malou stopu: chucpe, mišpoche, košer a možná i čurbes, kibic, ksindl. Proč tedy otevírat takovou příručku? – A proč ne? odpověděl by Leo Rosten.
Kniha se věnuje vývoji fenoménu tajného evangelictví v pobělohorském období v prostoru východních Čech (tehdejší Chrudimský kraj), přičemž se snaží pojmenovat konkrétní faktory, které vedly k jeho přežívání.
Ethicum je učeno pro základní orientaci v etice. S pomocí příkladů a explikací představuje základní sféry etického zájmu (deskriptivní etika, deontická logika, metaetika, normativní etika, aplikovaná etika).
Autor se snaží podat přehled všech současných způsobů výkladu Bible a vyváženě je zhodnotit. Ke každému z nich uvádí jeden příklad interpretace biblického oddílu Starého zákona a jeden zákona Nového.
V díle Niklase Luhmanna, myslitele funkcionální sociální teorie a dnes již sociologického klasika, který byl pro svůj široký záběr označován za „Hegela druhé poloviny 20. století“, hraje analýza náboženství stěžejní roli.
Ivereighova široce pojatá a propracovaná biografie papeže Františka odkrývá dříve nepopsané podrobnosti počátků ambiciózního programu tohoto netradičního papeže, a kam církev s tímto programem míří.
