Odkud se vzal svět a život? Jaký je vztah mezi lidským vědomím a bytím, prostorem a časem? Přesahuje globální inteligence chápání našeho smrtelného mozku? Kde se skrývá věčnost a jak souvisí s relativitou času?
V jednom z nejhlubších filosofických textů rozmlouvá mytický mudrc dávnověku Aštávakra se svým žákem králem Džanakou o nejzazších otázkách života a o způsobu, jak dosáhnout poznání a vnitřního osvobození.
Kniha venovaná otázkam filozofie matematiky prináša radikálne nový pohľad na vzťah našich teórií a skutočnosti okolo nás. Snaží sa ukázať, že náš vzťah ku skutočnosti nie je priamy, ale je zásadným spôsobom sprostredkovaný inštrumentmi.
V apokryfním Filipovu evangeliu se píše, že Ježíše životem stále provázely tři Marie – jeho matka, sestra a snoubenka. I když se tento text jeví jako symbolický, jedná se o reálné postavy jeho matky Marie, nevlastní sestry a manželky Marie z Betánie.
Nikdo už neví, co vzdělání znamená, ale všichni požadují jeho reformu. Etabluje se řádný trh, na němž tropí své řády i neřády výzkumníci vzdělání a experti na vzdělání, agentury, testující instituty, lobbisté a v neposlední řadě vzdělanostní politici
Monografie našeho předního islamologa se zabývá uspořádáním islámské myšlenkové a instituční soustavy, islámskou duchovností a etikou i vztahem ke křesťanství.
Od zasedání II. vatikánského koncilu nás dělí již padesát let, během nichž se o identitě církve napsalo hodně. Publikace navazující na konferenci, již uspořádala Katolická teologická fakulta UK v Praze, by chtěla ukázat, jak dnes církev o sobě smýšlí
Angello Roncalli z Lombardie, zvolený v šestasedmdesáti letech, byl mnohými považován za přechodného papeže. Nebyl intelektuál ani erudovaný teolog, avšak výsledkem jeho pontifikátu byly zásadní a bezprecedentní změny ve vztahu církve k světu.
V této knize nás Svámí Madhurananda, který je širšímu okruhu svých přátel a obdivovatelů znám zkrátka jako Madhú, provádí krok za krokem po své cestě k tomu, jak vnímat a rozpoznat tolik žádoucí všeobjímající klid.
Jeho Svatost v této knize dokazuje, že i v dnešním globalizovaném světě k sobě mohou národy, kultury a jednotlivci nacházet cestu. Všechny náboženské tradice vyzdvihují soucit jako ústřední princip, jímž se máme řídit, chceme-li vést dobrý život.
Hlásil se Jan Hus vědomě k tradici kacířských buřičů, jak se zdá napovídat titul této knížky? Anebo je skutečnost, jež vysvítá z jejího textu, nejen složitější, ale také sympatičtější?
Poprvé přeloženo z latinského originálu.
Tato kniha chce přispět k historiografii metafor, ve kterých se přenáší pojmenování pro dílo textové povahy (tabulka, svitek, kodex, kniha, knihovna, báseň, epos, zákoník apod.) na jinou věc, obvykle na svět, přírodu nebo člověka.
Paul Rasor se v knize věnuje vývoji liberální teologie (a náboženství) od kořenů po současnost. Nevynechává ani temnější místa a otevřeně hovoří i o úskalí a nebezpečí, kterými je ohrožena, jak zvenčí, tak zevnitř.
Devítku otevírá rozhovor, jak chtějí řešit bezdomovectví příslušné instituce v Brně. A pak se J. Matúš vypisuje ze své zkušenosti dobrovolníka v Chorvatsku, P. Keřkovský ukazuje iluzornost nějaké proislamistické politické změny, ...
Skrze rozličná témata přibližuje filozof Martin Škabraha své pojetí liberalismu jako sociálně a ekologicky orientované politiky, jež by se v době vleklé krize kapitalismu měla umět inspirovat i v marxistické tradici.