Tato kniha může vám i vašim blízkým posloužit jako průvodce na cestě osobního rozvoje a pozitivních životních změn. Na mnoha konkrétních příbězích snadno pochopíte a porozumíte tomu, jak svět funguje.
Text se zabývá prózou dvou současných
francouzských autorů.
V jejich dílech je zajímavým způsobem zpracován pohled
na společensko-ekonomické změny, kterými prošla Francie
během dvacátého století.
Kniha přináší na pozadí diskuse k problematice evropanství, kultury, civilizace a kulturní identity filosoficky laděné zamyšlení nad námi lidmi, nad naší planetou, nad naší civilizací, nad naší Evropou.
Existuje smysl života? Byl vesmír stvořen? Je život spravedlivý? Co dokáže naše mysl? Kam vede materiální rozvoj? Jak bojovat s chudobou? Jak si udržet zdraví? Jak čelit ekonomickým krizím? Jak řešit politické spory?
S nástupem analytické filosofie koncem 19. století sílil problém vztahu mezi jazykem a světem. Někteří analytičtí filosofové otázku, co je skutečné, odsouvali do pozadí ve prospěch otázky, jak používáme jazyk.
Ravaissonovo pojedání o zvyku významně zasáhlo do dějin francouzského myšlení. Například Bergson vypracovával svou dualitu mezi bezprostředním a zprostředkovaným poznáním v návaznosti na závěrečné pasáže spisu O zvyku.
Je jednota výzkumu a výuky samozřejmým a nezbytným základem moderního vysokého školství? Shodují se na tom akademické elity všech západních zemí včetně České republiky.
Svatý Maxmilián Kolbe (1894-1941) byl katolický kněz a řeholník, zakladatel dvou klášterů a tiskáren v Polsku a Japonsku, misionář a nakonec i mučedník. V roce 1941 byl uvězněn v koncentračním táboře v Osvětimi.
V době, kdy se křesťanství hlásilo o své místo na slunci, bylo podobných sekt v těchto místech na desítky. O prorocích nemluvě. Proč se zrovna křesťanství stalo světovým náboženstvím?
Formou intenzivní diskuze tři průkopníci a zároveň jedni z nejodvážnějších myslitelů naší doby otevírají západnímu myšlení nové obzory, zamýšlejí se nad možnostmi míru v dnešním světě a nad současnými změnami ve společnosti.
Ačkoli Arnold rozvíjel ty myšlenkové postupy, které se již ustavily v jeho spisech o vzdělání, o roli kritiky a o studiu keltské literatury, eseje Kultury a anarchie se vyznačují rovněž počátkem něčeho nového.
Protestant 2014/3 je samý extrém: Svěží kázání o milosti od stoletého kazatele, rozhovor s ukrajinským zpravodajem slovenské tiskovékanceláře, obhajoba nacionalismu ausgerechnet od Honzy Škroba, ...