filosofie a náboženství

Kniha nabízí posilu v našich zkouškách, ale také nás zve k tomu, abychom se vážně zabývali otázkou, co zde jednou zůstane po nás. Jde o četbu oslovující, hutnou, místy až dojemnou.

Praxe přítomnosti nás vede k tomu, jak se naučit plně a bděle prožívat přítomný okamžik a pod povinnostmi a tíhou všedního života neztrácet vlastní živou touhu a dotyk s bezprostřední vnitřní pravdou.

Spis O strachu z bohů pochází z raného období jeho tvorby. Plútarchos v něm podrobuje velice ostré kritice všechny iracionální projevy náboženské víry, její přepjaté či pathetické projevy.

Autoři poukazují na návrat víry v Boha do veřejného i soukromého prostoru všude na světě, a zároveň nutí čtenáře, aby se nedívali na náboženství jen z hlediska dobra a zla, nebo pravdy a lži, ale aby zaujali přemýšlivější postoj.

Co je to inteligence? Mohou stroje myslet? Dokáží lidé myslící stroje zkonstruovat? Tyto a podobné otázky si filozofové kladou přinejmenším od počátku novověku, ale ucelenou podobu jim dal až Alan Turing v polovině 20. století.

Co přineslo křesťanství našemu světu, kultuře, politice, představám o nás samých?

Kniha „Žít v dialogu“ je druhým dílem souboru tématicky utříděných myšlenek z děl Tomáše Halíka a čtenář zde najde, kromě jiného, sociologické, historiografické a politologické reflexe fenoménu náboženství.

Pro Aristotelovu etiku je klíčové téma ctnosti. Probírá se porůznu v celé Etice Nikomachově, nicméně její 2. kniha představuje východisko, kde je morální ctnost definována a uvedena do kontextu lidského života a jednání.

Jedenáct studií zabývajících se historií a kulturou benediktinského řádu. Působení benediktinů bylo pro střední Evropu důležité v mnoha směrech.

V předkládané knize autor zkoumá, jak se k učení Ježíše Krista staví islám, a zabývá se otázkou ideologických a teologických rozporů mezi těmito dvěma světovými náboženstvími.

Principem hry je, že všemu, co vytvoří, dá Bůh do vínku kus stvořitelských možností. Tvůrce tvoří tvůrce.

Čílso 2/14 otvírá rozhovor s Milošem Rejchrtem. Hans Küng (Nedovolme, aby se jaro změnilo v zimu) pojednává o historických souvislostech a výzvách, které sebou nese jméno současného papeže.

Z díla předního představitele bratrské reformace, biskupa, básníka, překladatele, jazykovědce a hudebního teoretika Jana Blahoslava vydáváme čtyři díla mravoučná a polemická, která spojují erudici s múzičností a rétorickým uměním.

Kniha svým názvem shrnuje svůj obsah – je věnovaná přímé praxi vědomí, která je základem nejen naší duchovní školy. Kniha je učebnicí pro začátečníky, byla napsána jako základ a cíl jógy a mystiky na podnět dcery autora.

Stará proroctví na různých kontinentech, v různých dobách a v různých náboženských systémech vypovídala o tom, že v dnešní době, v době globální změny epoch, se objeví kniha, která změní svět. Bude silná v každém svém slovu a znaku.

Španělský filozof Manuel García Morente (1886–1942) byl od roku 1912 profesorem etiky na madridské Universidad Central a roku 1930 podtajemníkem na ministerstvu osvěty v Berenguerově vládě.

Autor nás ve svých ojedinělých vzpomínkách seznamuje se ztracenou kulturou tradičního Tibetu.

Jezuitský duchovní a mírový aktivista John Dear sestavil sborník Nouwenových prací z let 1983–1994, zaměřených na podporu míru, pokoje, rasové, společenské a sociální spravedlnosti.

Kniha pojednává o vzniku a vývoji eurytmie v českých zemích a krátce také na Slovensku. Vývoj eurytmie sleduje od jejích skromných začátků po nastínění obrazu eurytmie v současné době.