Třetí, novými texty doplněné a přepracované vydání raně křesťanských textů nalezených v Nag Hammadí, které mění tradiční pohled na vznik křesťanství, postavu Ježíše Krista a počátky katolické církve.
Tato praktická kniha plná důležitých upozornění vám ukáže, jak ve svém životě zhmotnit to, co nám přinese naplnění, a také jak vyřešit jakýkoli problém.
Výbor obsahuje studie Co je osvícenství, Idea obecných dějin ve světoobčanském smyslu, Domnělý začátek lidských dějin, Konec všech věcí, O domnělém právu lhát z lásky k bližnímu.
Přednáška, která se v originále jmenuje Die Zeit des Weltbildes, byla několikrát přednesena v letech 1935–1936 a uveřejněna ve sbírce textů vydané autorem v roce 1950 pod názvem Holzwege.
Existuje nějaký přístup k hodnotové struktuře zahrad, který by byl přiměřený jejich obecně přisuzovanému významu, avšak který by je nepodřazoval pod instituce uměleckého světa?
V Protestantu 6/2013 si přečtete aktuální mudroslovné heslo "Emoce: projevovat či neprojevovat?", debatu redakčních kolegů P. Payna a P. Keřkovského, jak naložit s penězi, které církev dostane jako vyrovnání od státu (kolegové se navzájem nijak nešetří).
Autor nás provází spory mezi zastánci obrazů (ikonofily) a jejich odpůrci (ikonoklasty). Proč některá náboženství dovolují znázorňovat božské pomocí obrazů, zatímco jiná to zakazují?
Druhým svazkem se stává komentovaný překlad starověkého čínského spisu Chan-fej-c’ do češtiny úplným. Čeština se tak řadí mezi hrstku západních jazyků, do nichž bylo toto dílo cele přeloženo.
Kniha obsahuje dva rozhovory, které Martin Heidegger poskytl mediím u příležitosti svých 80. narozenin (1969), a především jeho rozhovor s redaktorem časopisu Spiegel z roku 1966, který byl na Heideggerovo přání otištěn až po jeho smrti v roce 1976.
Publikace předkládá v nových českých komentovaných překladech základní díla korpusu řeckých lékařských spisů, tradicí připisovaných Hippokratovi, tzv. Corpus Hippocraticum.
Praktická příručka představuje hlavní proudy a osobnosti dějin křesťanské spirituality podle chronologie staletí. Odpovídá autorově předchozí pedagogické praxi. Za každou kapitolou se nacházejí vhodná tematická literatura a pomocné shrnující otázky.
Kniha přináší moderní a současně velmi aktuální historický a politologický výklad událostí, které se týkají církevních i sociálně-kulturních novodobých dějin Československa.
Pavel Skála (1956 - 2003) působil jako diakon a farář ve sborech
českobratrské církve ve Strmilově, Miroslavi a Horní Krupé. K desátému výročí jeho úmrtí vychází výbor z jeho kázání.
Tato práce vyšla poprvé roku 1994 v řadě "Que sais-je?" ("Co vím?"), jejímž cílem je populární formou seznamovat čtenáře s různými oblastmi lidského vědění.
Autor nám nabízí nejen tradiční tibetské meditační praxe určené k rozvinutí soucitu, probuzení mysli a srdce, včetně praxe tonglen, ale též jungovský pohled na tyto praxe i vlastní pojetí způsobu, jak lidé ze Západu mohou využít tyto meditace k prospěchu.
Kniha je překladem série učení, která udělil Kjabdže Dilgo Khjence Rinpočhe v průběhu své poslední návštěvy ve Francii v létě 1990. Je proto považována za jeho "duchovní závěť".
Deset let v trapistickém klášteře naučilo Karla Satoriu mnohem víc než jen naslouchat tichu, učilo jej především umět život, umět svůj čin, porozumět zadání svého života.
