filosofie a náboženství

Ve své knižní prvotině Vilém Flusser naznačuje cestu k vytvoření jakési celostné filosofie jazyka.

V deseti kapitolách se autor zabývá architekturou, uměním i mezilidskými vztahy a dokládá, že nedogmaticky vnímaná náboženská tradice nám může i v sekulární společnosti pomoci k plnějšímu a lidštějšímu životu.

Sborník textů ke konferenci IEC nad tématy Společné zvládání bolestí minulosti a Kulturní, národní a křesťanská identita v Evropě.

Ústředním tématem knihy Netivot olam je vnímání etiky lidského konání podložené citáty z Tanachu a Talmudu.

6. logické zkoumání Edmunda Husserla představuje nejvýznamnější ze všech šesti zkoumání druhého svazku jeho „průlomového díla“.

Autorova důslednost a systematičnost zde nevyúsťuje ve vytvoření jiného, dalšího systému. Ukazuje, že skutečné myšlení začíná právě tam, kde opouští systémy, definice, přihrádky a jiné „strnulé formy.

Autor, jihoafrický psycholog, je vyhledávaným učitelem meditace a buddhismu na universitách v jižní Africe a ve Velké Británii.

Autorka v knize vzpomíná na své dětství v Mariupolu, na emigraci do Francie, studia, na své odborné působení, konverzi ke katolictví, na přátele, kteří ji v životě provázeli, a na společný život s manželem Jacquesem Maritainem (1882–1973).

Další vydání českého překladu jednoho z nejznámějších a nejčtenějších textů dějin filosofie, v němž latinský autor před svou smrtí rozmlouvá s postavou Filosofie.

Více než sto let po vydání 1. dílu dějin České Provincie Tovaryšstva Ježíšova (Geschichte der Böhmischen Provinz der Gesellschaft Jesu, 1910) vychází konečně 3. a poslední díl.

Kniha představuje vzájemně kontrastní názory významných osobností českého politického myšlení.

Dílo pochází z osmdesátých let 13. století a je vlastně historií psanou pro rozptýlení.

Je možným stretom pravdy o bytí a jazyku práve bod mlčania? Ak áno, tak potom pozvanie k tematizácii mlčania je oprávneným počinom autora tejto publikácie.

Kniha, která jde za strukturalistický úhel pohledu na narativitu, přináší globální teorii fikcionality opřenou o kulturní antropologii. Vychází z filozofické teorie možných světů, kterou spojuje s formalistickými přístupy k literatuře a mytologii.

V jednom svazku čtenář nalezne podrobná hesla o význačných autorech a dílech křesťanského Východu prvního tisíciletí, a to z oblasti arabské, arménské, etiopské, gruzínské, koptské a syrské literatury.

Kniha nabízí průřezovou sondu do vybraných základních oblastí fundamentální i speciální (aplikované) teologické etiky, a to v kontextu pluralitní společnosti a sekulárního právního státu, ekumenického a mezináboženského dialogu.

Knížka o životě po smrti je nejčtenějším dílem německého naturfilosofa, psychologa, lékaře a fyzika Gustava Theodora Fechnera. Jeho myšlenky o trojím životě člověka, o vzájemném prolínání duchů živoucích i zemřelých a další úvahy.

Sedmá kniha je poslední souvisle dochovanou částí Stromat. Je věnována otázce zbožnosti a cíli křesťanského života.

Tibetská buddhistická učení jako cesta k osvícení s prředmluvou Čtrnáctého dalajlamy.