Antické a biblické pojetí krásna jako základ evropské kultury pojednává o nepostradatelné hodnotě krásy, která v dnešní době ztrácí na původním významu.
Kniha líčí kulturní tradice spojené s oslavou Vánoc národů evropského Západu a Východu. Mnohé se dochovaly do současnosti a mají křesťanské i mimokřesťanské kořeny.
Krátká zamyšlení a kázání na některé neděle a slavnosti v liturgickém roce cyklu A. Kázání zazněla převážně při bohoslužbách v kostele sv. Augustina v Brně a na nedalekém Biskupském gymnáziu.
Kniha představuje první systematickou národní "archeologii" vědeckého studia náboženství, poodkrývá jeho podmíněnost osobním přesvědčením a také realitu vědeckého života, jenž často podléhal politickým a celospolečenským zájmům.
Kniha, která vychází ze starodávného hermetického učení. Účelem této knihy není formulace nějaké filozofie či nauky. Spíše se snaží předložit výklad pravdy, který čtenářům pomůže objasnit řadu útržkovitých okultních znalostí.
Autor pobýval několik měsíců v buddhistickém lesním klášteře Pa Auk v jižní Barmě. O svých setkáních, o tom co zažil, o čem přemýšlel a jak meditoval vypráví tato kniha.
V keltské tradici byl kruh považován za jednotný ukazatel celistvosti světa. Světlo, koloběh zrození, návrat, obnova, domov, jednota a především LÁSKA, to všechno je KRUH.
Tyto mandaly jsou inspirovány duchem keltské moudrosti.
