Za orientační vodítko svých úvah si autor zvolil text apoštolského vyznání víry a pokouší se odpovědět na otázku, co je obsahem a smyslem křesťanské víry.
Ve svých promluvách, z nichž většina byla vysílána ve stejnojmenné rozhlasové relaci, hovoří pastor Jan Schwarz o životním osudu, který se stává učebnicí vděku i nevděku, cestou osobní politické tragédie, ale i lásky k rodné zemi.
Ginza je základní svatou knihou nazarejců, kteří reprezentují prastarou tradici křesťanství, jež předchází nám známé křesťanství biblické. Obsahuje mytické příběhy o vzniku světa, o křtu Adama a jeho tří synů, o příchodu Spasitele, ad.
Revue pro východní křesťanství. Z obsahu: P. Milko - Prvotní hřích v Athanasiově De Incarnatione; S. P. Broock - Syrský Orient - třetí plíce církve? V. A. Černý - Evangelizace Kavkazu....
Autor zaplňuje jednu z mezer v historiografii zabývající se českými dějinami a líčí vznik, vývoj a projevy moderního antisemitismu v české společnosti na konci 19. století a zasazuje je do kontextu vzestupu evropských antisemitských hnutí.
Filosofie přírody je jedna z disciplín tradičně pojaté filosofie jako metafyziky založené Aristotelem. Představuje systematické zkoumání bytí světa v jeho všeobecnosti a dále v jeho reálné jsoucnosti, kterou je příroda, člověk a dějiny lidstva.
Kniha, ve které najdete nejen filozofii studia bojového umění, ale i cestu učitele-bojovníka, skutečnost opravdového boje, filozofické úvahy a životní zkušenosti na cestě budó.
Kniha se zaměřuje na základní krizové body postmoderní současnosti (ekologickou krizi, omezování demokracie, rozklad subjektu) a chápe je jako impulsy k obnově (materialistické) filosofie.
Monografie anglických, slovenských a českých příspěvků věnovaná stému výročí narození Kurta Gödela (28.4.1906) se zabývá tematicky rozlehlým prostorem úvah a inspirací, které jsou přímo či nepřímo motivovány Gödelovými objevy a důkazy.
Autor se ve třetím a závěrečném dílu znovu vrací k aporiím časové zkušenosti, ke sporu mezi Aristotelem a Augustinem, a odtud postupuje až k Heideggerovi, na kterého navazuje svým pokusem o hermeneutiku historického vědomí.
Hlas ticha, text čerpající ze starodávné posvátné tibetské literatury, který sepsala Helena Petrovna Blavatská, filosofka 19. století, je syntézou Knihy zlatých pravidel.
