filosofie a náboženství

Soubor teosofických přednášek na téma spirituálního zasvěcení.

Stručný, přehledný a poutavě napsaný průvodce světem náboženství umožňuje snadnou orientaci v tématu.

Xavier Léon-Dufour, jeden z nejvýznamnějších moderních biblistů, vytvořil ve spolupráci s dalšími francouzskými vědci promyšleně koncipované encyklopedické dílo.

Esej francouzské filozofky přináší ojediněle fundovaný výklad fenoménu dandysmu i zasvěcené portréty jeho hlavních představitelů, jakými byli Brummell, Baudelaire, Byron, Wilde či Barbey d´Aurevilly.

Autor se v knize zaměřuje na jevy, kdy živá příroda a zároveň kulturní a duchovní projevy obyvatelstva mentálně působí na přírodu neživou.

Souborné vydání Platónových spisů v překladu Františka Novotného v pěti svazcích.

Překlad s rozsáhlým komentářem a kritickým přehledem dosavadního výzkumu.

Kniha obsahuje nejstarší životopisy sv. Františka, které vznikaly v rozpětí let 1226-1243.

Syneticky ucelené uchopení husitství z hlediska reformačního bohosloví, široce opřené o současný stav historického bádání.

Cyklus přednášek o změně v dějinách myšlení, jež se uskutečnila v antickém Řecku a jejímž vyvrcholením bylo konstituování filozofie.

Znalec keltské a středověké spirituality uvažuje nad zapomenutými spirituálními tradicemi. Předností práce je důkladný metodický rozbor pojmu spirituality a historický úvod do problémů, které vyvstávají při četbě středověkých pramenů.

Kniha opředená legendami: kodex přinášející poprvé v češtině pojetí smrti a posmrtného života v jedné z nejzáhadnějších a nejtajemnějších latinskoamerických kultur.

Pojednání nad Lyotardovou otázkou Co když pro lidstvo je ‚správné‘ právě to, aby bylo obýváno nelidským?” .

Druhý a třetí svazek vrcholného díla francouzského filosofa a historika.

Beletristicky zpracované životní údobí sv. Františka z Assisi z doby vážné vnitřní krize františkánského řádu.

Autor čtenáře seznamuje s nejznámějšími labyrinty světa a poukazuje na jejich roli pro člověka, v hledání jeho životní cesty a identity.

Gabriel Marcel, významný představitel francouzské filosofie existence, vedl na tomto poli polemiku s J.-P. Sartrem a soudobou francouzskou exiologií.