Upravené vydání přináší výběr autentických básní a kreseb židovských dětí z ghetta Terezín, doplněných o nově zjištěná historická fakta. Grafické zpracování klade zvláštní důraz na větší a kvalitnější reprodukce dětských kreseb.
Cvičíte meditaci, protože se chcete cítit dobře? Nebo aby vám pomohla uvolnit se a být „šťastní“? Pak, upřímně řečeno, je pro vás mnohem lepší nechat si udělat masáž celého těla než se snažit praktikovat dharmu.
Poznejte svět římského císaře Marka Aurelia a obrovské výzvy, kterým čelil a které překonal s pomocí stoické filozofie. Tento románový životopis oživuje odkaz Marka Aurelia (121–180 n. l.) pro novou generaci čtenářů.
Abú Alí al-Husajn ibn Síná (asi 970–1037), řečený Avicenna, je přelomovou postavou arabskojazyčného myšlení a vědy a díky latinským překladům, jež vznikly ve 12. století, směrodatně ovlivnil též latinskou křesťanskou filosofii.
Jemná a hluboká knížka provází děti jedním z nejdůležitějších okamžiků jejich duchovní cesty – setkáním s Ježíšem v Eucharistii. Pomáhá jim nejen uchovat vzpomínky na den prvního svatého přijímání, ale především růst v osobním přátelství s Bohem.
Pavel Šolc, žák Evžena Štekla — prvního Mistra linie Františka Drtikola — otevírá osobní a poetický záznam niterného prožitku duchovní cesty od jejích začátků až po završení, v níž se život a meditace spojují v Jedno.
První svazek čtyřsvazkového díla je zaměřen na historii pěti nejstarších cisterciáckých klášterů na území Čech: Sedlce, Plas, Pomuku, Hradiště nad Jizerou a Oseka.
This volume provides an insight into the world of the Carolingian monks and clerics who created the fascinating liturgical organism known as the Liturgy of the Hours.
Toto zásadní dílo nabízí jasný a komplexní výklad Čtyř ušlechtilých pravd a osmidílné ušlechtilé stezky, odvislého vznikání, principů etického chování i praxe všímavosti, bdění.
V krátkém pojednání zkoumá Plótínos otázku, zda je Erós bůh, daimón, nebo vzrušení, které vzniká v duši. To vše o něm totiž na různých místech svých dialogů říká Platón. A to vše podle Plótína skutečně platí, ale pokaždé na jiné úrovni skutečnosti.
Dvojčíslo ročenky Parrésia (XVIII–XIX) je věnováno fenoménu tzv. Ruské Palestiny – rozsáhlému a dlouhodobému projektu ruské přítomnosti ve Svaté zemi, který od poloviny 19. století propojoval náboženské, kulturní a politické ambice Ruské říše.
O ženách Atlantidy i současnosti, okázalém blahobytu tehdy i dnes a chudobě plodící nenávist. Ale také o světlých vyspělých nehmotných bytostech pomáhajících kdysi, nyní i ve dnech budoucích.