filosofie a náboženství

Tato kniha je určena všem, kteří chtějí vystoupit z nekonečného kolotoče soupeření a spotřeby a místo toho usilovat o život, který upřednostňuje ekologickou integritu Země, sociální spravedlnost a osobní klid a štěstí.

Spisek Unum Necessarium (v tomto překladu Jedno nezbytné) napsal Komenský dva roky před svou smrtí a koncipoval jej jako svůj odkaz a závěť.

Kniha Bázeň a chvění si bere název z novozákonních epištol. Kierkegaard se snaží pochopit úzkost, jakou musel cítit Abraham, když ho Bůh vyzval, aby obětoval svého syna Izáka.

Více než 900 hesel a téměř 400 stran činí z této encyklopedie nepostradatelný zdroj informací pro každého zájemce o haitské náboženství a magii i o haitskou kulturu jako takovou.

O Thomasi Mertonovi se mluví jako o jednom z oněch vzácných západních mozků, kteří se v zenu cítili zcela doma. V této knize pojednává o různých náboženských koncepcích – raném mnišství, ruské pravoslavné spiritualitě, Shakerech, zen-buddhismu, ...

Stejně jako předchozí svazky přináší i tento svazek Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum řadu studií, experimentálních textů a nárysů z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného i výtvarného díla.

Péčí Institutu Plzeňské diecéze Církve českolovenské husitské vyšel svazek překladů z keltské duchovní literatury, který s básnickým citem a zevrubnou znalostí keltské křesťanské spirituality pořídil nedávno zesnulý kněz Martin Gruber.

Charles Darwin byl spojen s unitářským hnutím četnými příbuzenskými vztahy. Ovšem nejen to: mezi unitáři měl také mnoho blízkých přátel a rovněž ideově bychom našli četná společná témata – například snahy o zrušení otroctví a podobně.

Křesťanská morálka, která se po několik staletí soustředila jen na povinnosti, zatuhla jako kámen, jenž se staví do cesty všemu, co teče a prýští.

Studie o hluku německého filosofa Theodora Lessinga ukazuje, že se jeho kritický pohled na prožívanou skutečnost netýkal pouze obecnějších okolností, ale že byl prodchnut zájmem o kvalitu života.

Tato publikace vznikla jako povzbuzení k hlubšímu vnímání spirituality a bytostnému lidskému tázání, které s tím souvisí. S vědomím, že otázku „kdo jsem já a proč?“ si každý jistě nesčetněkrát položil, ji autor hned v úvodu textu klade znovu.

Dvojjazyčná ročenka nazvaná Kontradikce / Contradictions je médiem věnovaným odbornému bádání a diskusím o dějinách a současnosti kritického sociálního myšlení ve střední a východní Evropě, jakož i o „postkomunistické" situaci v dalších částech světa

Druhý svazek tzv. novozákonních apokryfů, tj. spisů, které nebyly z různých důvodů přijaty do biblického kánonu, obrací naši pozornost na Ježíšovy učedníky vyslané do světa kázat evangelium.

V předkládaném čísle naší revue čtenáři naleznou tematický blok „Křesťané v předislámské a raně islámské Arábii“.

René Guénon (1886-1951) byl významný francouzský filosof a metafyzik, zakladatel školy integrálního tradicionalismu neboli perennialismu. Proslul svou kritikou moderního světa a snahou o esoterické smíření různých ortodoxních světových náboženství.

Kniha se zabývá posmrtným životem v různých náboženských systémech, vztahy snů a smrti aj. Od podob zásvětí v antických mýtech (s motivem sestupu do podsvětí), eposech a jeho podob v baroku a romantismu přechází k literárním dílům 20. a 21. století.

Člověk stoupá k Bohu jakoby po schodišti. Není přitom závislý na schodu, který právě nechal za sebou, ale na tom, který má zrovna před sebou. A aby se zvedl na další, musí nějaký čas žít pro něj, cítit ho, učinit ho svým cílem – to je nevyhnutelné.

Kniha se zabývá proměnami života katolických kněží v 19. a 20. století, a to na příkladu tří kněžských biografií (Emanuel Masák, Antonín Ludvík Stříž, Dominik Pecka).

První svazek sesbíraných Magických esejí obsahuje téměř výhradně nové texty, včetně článků o metafyzicko-prehistorickém pojetí tzv. Zlatého věku, virtuálním světě coby hypotetické jedenácté sefiře (submalchutu).

Nové a neotřelé pohledy na věrouku a moderní katechezi katolické církve: přesně to nabízí cyklus pořadů, ve kterém se doktor teologie David Bouma zabývá také otázkou, čemu u nás lidé věří a proč. Z čeho vychází učení církve?