Esej o duchovní teologii podle svatého Pavla a svatého Tomáše Akvinského
Jak žít duchovní život a vydávat svědectví evangeliu ve světě ovládaném vědou a technikou? Jak znovu sjednotit teologii, jež ustrnula ve svých rozumových konstrukcích, s mystik
„Když nasloucháte, dozvíte se víc, než byste chtěli,“ zní jeden z trefných postřehů této knihy. Hana Pinknerová je známou autorkou fejetonů a malých příběhů, pro něž je typický nadhled, nenapodobitelný humor a moudrost.
Tento román nás zavede do starého Tibetu – země přísných tradic, tajemství a poslušné víry. Vypravuje příběh, který zažil na vlastní kůži člověk a lidé ho po staletí znají jako Milarepu.
Žijeme v éře superhrdinských blockbusterů, ale zároveň také obrovského nadbytku kritické literatury, která reflektuje všechny aspekty naší reality, samozřejmě včetně samotné populární kultury.
Jezuitský kněz James Martin naléhavě vyzývá katolické představitele, aby se k LGBTQ+ věřícím chovali novým způsobem, který se vyznačuje soucitem a otevřeností.
Přes všechny pozitivisticky laděné a postmodernou přemnožené výhrady je stále rozumné chápat filosofii jako metafyzickou vědu o metafyzických principech poznání i reality.
Autor zcela neotřelým způsobem sleduje jemnou nit anonymní každodennosti a odhaluje její tajemný třpyt ve světle věčnosti. Po zhltnutí této knihy budete mít chuť vydat se ihned na cestu.
Církev československá (od roku 1971 Církev československá husitská) vznikla v roce 1920 ve snaze o podnícení nové české reformace, chtěla dát občanům nové republiky moderní, národně uvědomělé náboženství.
Přijměte pozvání do pozoruhodného světa rabínů, kteří spolu diskutují napříč staletími s cílem předat židovskou tradici dalším generacím tak, aby byla relevantní pro svět, v němž žijeme.
Aleister Crowley byl světoznámý okultista a zakladatel esoterického systému thelémy. Ve svém pozdním díle s názvem Malé eseje o pravdě předkládá své vyzrálé názory na šestnáct koncepcí, jež mají zásadní důležitost pro duchovní život člověka.
Zjevení Guadalupské Panny je v Evropě stále jen okrajovou záležitostí. Pokud se na významná poutní místa zeptáte průměrného Evropana, takřka bez výjimky začne hovořit o Mekce.
Jsou dva pohledy na sv. Terezii z Lisieux. Ten první vidí typickou zbožnost a spiritualitu 19. století, mnohdy připomínající kabinet katolických kuriozit, plnou sošek, svatých obrázků, umělých kytek a zasněných psaníček kreslených do památníků...