Čím se zaobíráme, jsme-li spoutáváni slovem koronavir? Jak tento čas a své bytí nahlížíme duchovně? Je naše kulturní povědomí vnitřnější, nebo spíše závislé jen na vnějších možnostech? Text analyzuje aktuální podobu naší apatie, úzkosti i naděje.
Předkládaný filozoficko-teologické pojednání odráží mystické spojení poznatků teoretické fyziky a metafyziky při hledání odpovědí
na ty nejzáhadnější otázky podstaty a smyslu lidského bytí.
Teolog a bývalý politický vězeň Josef Zvěřina (1913–1990) žil na začátku 70. let v Praskolesích, nadále ale psal různé texty, setkával se s přáteli a pastoračně působil daleko za hranicemi venkovské farnosti.
Michael Sandel, profesor morální a politické filosofie na Harvardově univerzitě, v knize srozumitelně vysvětluje, že prospěšná funkce trhu má své morální meze.
Ranní promluvy papeže Františka z Domu sv. Marty jsou pojem. Obsahují silné myšlenky, konkrétní příměry a krátká duchovní povzbuzení, která se člověku dostanou pod kůži. Papež se nebojí žádného tématu. Uvažuje o smrti, hříchu a ďáblu.
Předkládáme čtenářům naší edice Horev jedno z pozapomenutých děl Pierre de Lasenica. Toto dílo nevelkého rozsahu bylo nedílnou součástí soukromých iniciačních kursů, které Lasenic vedl.
Podnětný text kardinála Tomáše Špidlíka o třech mariánských modlitbách, Zdrávas Maria (Ave Maria), Velebí má duše (Magnificat) a Zdrávas Královno (Salve Regina), sleduje trojí...
Sbírka nápaditých výroků, myšlenkových provokací i slovních hříček ukazuje křesťanskou víru jako zdroj lidské svobody, životní síly a svěžesti i jako spolehlivou kotvu ve světě plném mámení a bludných zkratek.
Církevní historik Hubert Wolf přistupuje k problematice celibátu
z historického hlediska a vychází z toho, že Nový zákon se pro celibát nijak nevyslovuje; proto postoj církve od raného
středověku prochází četnými proměnami.
Tento soubor dialogů vede své čtenáře do svobodnějších oblastí, v nichž pravda ještě není nahrazena politickou korektností a argumentace není umlčována nenávistným křikem lidskoprávních aktivistů.
Kniha představuje jedinečný pokus o rekonstrukci slovanské mytologie a slovanského náboženství. Giesztor v ní zkoumá panteon slovanských bohů, rituály spojené s jejich uctíváním, včetně střetávání se slovanských náboženství s křesťanstvím.
Proč je nejznámějším křesťanským symbolem kříž? Co představuje adventní věnec? Proč na Popeleční středu dostáváme na čelo popel? A co je to růženec? Proč zapalujeme svíčky?
Otec Elias Vella se pustil do odvážného experimentu. Jak by vypadalo setkání dnešních mladých lidí s Ježíšem? Jaká slova by volil Kristus tváří v tvář jejich životnímu příběhu? A jaké odpovědi by měl na složité problémy dnešní doby?