Závěrečný díl čtyřdílné publikace pojednává o vývoji evropské civilizace 20. století, jež se zrodila z válečného běsnění, které do té doby nemělo obdoby. Snahou autorů bylo integrovat dějiny Čech, Moravy a Slezska do euroatlantického kontextu.
Kniha je působivou mozaikou osudu Berlíňanů včetně těch, kdo obětovali život, aby zachránili autentické Německo. Vzpomínky lidí, kteří se zachránili, nás přivádějí do bludišť protileteckých krytů, sklepů a „flakových věží“.
Sborník z vědecké konference Občanské elity a obecní samospráva 1848–1948 s několika navazujícími příspěvky bilancuje bádání o budování občanské společnosti v českých zemích a ve střední Evropě.
Kniha Richarda J. Evanse líčí průchod Německa dějinnými křižovatkami, jež je od 19. století postupně směrovaly až k událostem na počátku třicátých let 20. století, kdy se moci v zemi chopila Hitlerova nacistická strana.
Kniha představuje vůbec první souhrnné zpracování dějin bývalé jugoslávské provincie Kosovo, která se dostala do veřejného podvědomí především díky krvavému válečnému konfliktu v roce 1999.
Komplexní historie Francie v období nacistické okupace za druhé světové války podává obraz života země v nejširším měřítku, všímá si nejen německé okupační politiky, kolaborace a odboje, ale i každodenního života.
Autorka ve své biografii líčí Rudolfa Habsburského (1858-1889), syna císaře Františka Josefa I., jako člověka, který péčí učitelů a díky své touze po vzdělání získal v dospívání nejen mimořádné znalosti, ale také vyhraněná světonázorová stanoviska.
Přehledná a faktograficky velmi bohatá studie opřená o solidní bázi pramenů i sekundárních zdrojů představuje cenný vklad do studia mezinárodních vztahů na prahu světa po studené válce.
Kniha slavného francouzského historika, napsaná ve spolupráci s novinářem N. Truongem, se věnuje „dobrodružstvím“ těla a tělesnosti ve středověku: sexualitě, karnevalu, nemoci a zdraví, světcům i monstrům středověké Evropy.
Nová kniha zpravodaje Českého rozhlasu Davida Šťáhlavského zavede čtenáře do Německa. Spolu se zasvěceným průvodcem ji procestujete od našich hranic až k pobřeží Baltského moře.
Autor ve své historické práci podává dlouhý a barvitý příběh vztahu křesťasnkého a muslimského světa od porážky tureckého loďstva v bitvě u Lepanta roku 638 až do roku 2002.
Odborník na starověké dějiny Werner Dahlheim ve své knize vychází z předpokladu, že u počátků evropské civilizace stojí Řím jako vzor městské kultury a zároveň vzor státního uspořádání.
Autor populárního Stalinova životopisu (Neznámý Stalin, Academia 2003) předkládá samostatnou analýzu Stalinova vztahu k Židům. Jeho kniha se stala jedním z nejprodávanějších titulů v Rusku a dočkala se mnoha vydání.
Životopis vůdce Mongolské říše je zároveň překvapivým příběhem o tom, jak jediný výjimečný muž z odlehlého kouta světa stvořil říši, která svět uvedla do moderní doby.
Účelem této knihy je podat poprvé pravdivé svědectví o tom, jak se evropští politici postupně pokoušeli vybudovat a svým občanům vnutit unikátní systém vládnutí.
