První souhrnné zpracování tématu v české a rakouské historiografii. Ojedinělá monografie mapuje proměny obrazu krále Přemysla Otakara II. a bitvy na Moravském poli v českém a rakouském historickém vědomí od středověku do 20. století.
Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.
Mnichovská dohoda patří k nejstudovanějším otázkám a problémům československých dějin. Kniha známého německého historika Detlefa Brandese na její prehistorii nahlíží očima obyčejných sudetských Němců.
Centralizace se dotýkala většiny odvětví společenského života, nejvíce pak politického dění, ale i ekonomiky či náboženství. Z touhy po jednotě vycházelo také myšlení, ať už stavělo na vrchol pomyslné hierarchie Boha nebo později, rozum.
Jaké byly vztahy mezi Československem a Rakouskem v meziválečné době? Co je ovlivňovalo a jak je vnímali aktéři těchto vztahů - politikové a diplomaté na obou stranách?
Jedním z hlavních témat oddílu Statě je v tomto ročníku sborníku idea stavovského státu v Evropě 20. století. Oddíl Materiály se tentokrát věnuje retribuci a politické očistě po roce 1945.
Cartledge poutavě vypráví o dramatické, především vojenské historii Sparty, ale pojednává také o politickém uspořádání tohoto státu a zvláštnostech života spartské společnosti.
Třebaže se může z českého pohledu zdát, že se jednalo o cizí válku, skutečnost je diametrálně jiná, protože "tam u Solferina" zůstalo nemálo Čechů a Moravanů.
Tato kolektivní monografie má jednak přispět k objasnění příčin vzniku černé legendy a přinést kritickou reflexi jejích důsledků a zároveň má za cíl analyzovat specifika španělského vědeckého, filosofického a kulturního prostředí 16. století.
Historie polsko-litevské unie, státu mnoha národů, kultur a vyznání sjednocených pod žezlem rodu Jagellonců, odkrývá před českým čtenářem téměř neznámé politické a kulturní souvislosti, které dodnes výrazně ovlivňují náš region.
Autor, překladatel Koránu do španělštiny, se zaměřuje na obohacování evropské vzdělanosti arabským světem a dokládá, že arabská odborná literatura byla nejen prostředníkem zejména řeckého dědictví, ale sama je také obohacovala a rozvíjela.
Kniha seznamuje čtenáře s doposud málo probádanou problematikou řecko-německých vztahů v období po druhé světové válce. Bohatě ilustrovaná historická studie přední české odbornice na moderní dějiny Řecka je vůbec první ucelenou monografií na toto téma.
