Evropa

První souhrnné zpracování tématu v české a rakouské historiografii. Ojedinělá monografie mapuje proměny obrazu krále Přemysla Otakara II. a bitvy na Moravském poli v českém a rakouském historickém vědomí od středověku do 20. století.

Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.

Mnichovská dohoda patří k nejstudovanějším otázkám a problémům československých dějin. Kniha známého německého historika Detlefa Brandese na její prehistorii nahlíží očima obyčejných sudetských Němců.

Konfliktní menšiny v různých státech Evropy (Baskové, Irové, Maďaři ad.). Jejich historie, soudobé postavení ve společnosti a politické požadavky.

Centralizace se dotýkala většiny odvětví společenského života, nejvíce pak politického dění, ale i ekonomiky či náboženství. Z touhy po jednotě vycházelo také myšlení, ať už stavělo na vrchol pomyslné hierarchie Boha nebo později, rozum.

Třetí vydání knihy, která se zabývá historií evropské myšlenky od antiky.

Další svazek z edice Dějiny států.

Kniha je volným pokračováním "Války 1866", která ač rozsáhlá, nemohla pojmout všechny události té doby.

Jaké byly vztahy mezi Československem a Rakouskem v meziválečné době? Co je ovlivňovalo a jak je vnímali aktéři těchto vztahů - politikové a diplomaté na obou stranách?

Jedním z hlavních témat oddílu Statě je v tomto ročníku sborníku idea stavovského státu v Evropě 20. století. Oddíl Materiály se tentokrát věnuje retribuci a politické očistě po roce 1945.

Cartledge poutavě vypráví o dramatické, především vojenské historii Sparty, ale pojednává také o politickém uspořádání tohoto státu a zvláštnostech života spartské společnosti.

Třebaže se může z českého pohledu zdát, že se jednalo o cizí válku, skutečnost je diametrálně jiná, protože "tam u Solferina" zůstalo nemálo Čechů a Moravanů.

Naprosto jedinečná kniha nás provede dějinami jedné z nejvíce fascinujících říší a jednou z nejdůležitějcíh epoch evropské historie.

Kniha si klade za cíl představit širokému čtenářskému okruhu dynastii, která výrazně zasáhla do dějin Evropy čtrnáctého a patnáctého století.

Tato kolektivní monografie má jednak přispět k objasnění příčin vzniku černé legendy a přinést kritickou reflexi jejích důsledků a zároveň má za cíl analyzovat specifika španělského vědeckého, filosofického a kulturního prostředí 16. století.

Historie polsko-litevské unie, státu mnoha národů, kultur a vyznání sjednocených pod žezlem rodu Jagellonců, odkrývá před českým čtenářem téměř neznámé politické a kulturní souvislosti, které dodnes výrazně ovlivňují náš region.

Autor, překladatel Koránu do španělštiny, se zaměřuje na obohacování evropské vzdělanosti arabským světem a dokládá, že arabská odborná literatura byla nejen prostředníkem zejména řeckého dědictví, ale sama je také obohacovala a rozvíjela.

Spoustu vzrušujících kapitol první podmořské války v dějinách lidstva odhaluje bohatě ilustrovaný druhý svazek série Zlověstné oceány.

Kniha seznamuje čtenáře s doposud málo probádanou problematikou řecko-německých vztahů v období po druhé světové válce. Bohatě ilustrovaná historická studie přední české odbornice na moderní dějiny Řecka je vůbec první ucelenou monografií na toto téma.

Nálet na Prahu 14. února 1945, po němž zůstalo v troskách okolí Karlova náměstí, Vinohrady a další městské části, dodnes nenechává obyvatele hlavního města a České republiky klidnými. Literatura faktu.