Rusko

Kniha Karla Sládka se pokouší velmi čtivým a přesto řemeslně zdatným způsobem o uchopení ruské spirituality 19. století a první poloviny 20. století.

Deníkové záznamy ruské studentky z let 1916-1920 jsou jedním z nejdojímavějších a nejautentičtějších svědectví o teroru bolševického režimu.

Kniha líčí průběh demonstrace osmi sovětských občanů 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v Moskvě, kteří protestovali proti vstupu vojsk států Varšavské smlouvy do Československa.

Rusové nás osvobozovali i okupovali, pomáhali nám i rozkazovali. Jak se na ně máme dnes dívat? Cesta ruskými dějinami, zvláště posledního století, a širokou ruskou duší.

Ve své práci líčí Chris Bellamy dějiny největšího a nejstrašnějšího konfliktu jak na souši, tak ve vzduchu v dějinách. Druhou světovou válku lze označit za absolutní, protože obě strany usilovaly o naprosté vyhlazení svého protivníka.

Dějiny Ruska bývají obvykle líčeny z moskevské a petěrburské perspektivy, jako dějiny carů a generálních tajemníků. Není to však příliš velké zjednodušení? Kniha mimořádným způsobem ukazuje trvalost i diskontinuitu ruské politiky.

Chladnokrevné vyvraždění celé rodiny posledního cara Mikuláše II. se vyplatilo. Vždyť nejenže byli odstraněni případní uchazeči o trůn, ale korunní poklad a osobní klenoty Romanovců pomohly bolševikům financovat plánovanou světovou revoluci.

Protižidovské pogromy, organizování atentátů na politické odpůrce, demagogická hesla a neochvějná věrnost carskému režimu. Takový je tradiční obraz ultrapravice v Rusku před rokem 1917. O tomto pojednává předkládaná kniha.

Kontroverzní téma Stalinova vztahu k Židům zpracovává autor analýzou jeho vývojových fází.

Publikace zahrnuje překlady dvou studií, které z různých perspektiv filosoficky interpretují historický fenomén sovětského komunismu.

Autor se Kromě dějin filmu se ve svém díle soustředil především na dějiny Ruska, Sovětského svazu a východní Evropy, a rovněž historii kolonialismu.

Práca vychádza z výskumu primárnych materiálov v ruských a českých archívoch. V českej i slovenskej historiografii predstavuje prvý pokus o priblíženie tejto problematiky.

Autor Jurij M. Lužkov, primátor města Moskvy, se rozhodl vyslovit názor na věci, které hýbou světem, a rozsáhlou knihu k tomu psát nepotřeboval. Vložil své myšlenky do dílka, které má v překladu do češtiny jen něco přes sto stran.

Zcela nový pohled na člověka, jehož život i smrt jsou obestřeny mnoha tajemstvími, která nebyla dosud objasněna.

Autor v knize Vražda velkého vůdce rozvíjí poněkud odvážnou hypotézu, že Josif Visarionovič Stalin nezemřel přirozenou smrtí, ale byl zavražděn. Jedná se o netradiční pohled do zákulisí sovětského mocenského aparátu.

Maďarská politoložka Anita Orbánová v této knize ukazuje, jak Kreml systematicky využívá monopolu státem kontrolovaných ropných a plynařských společností k neomerkantilistické na energiích založené zahraniční politice.

Z velké krize do gulagu: naděje a zrada ve Stalinově Rusku.

Současný ruský nezávislý historik, odmítaný a zesměšňovaný „akademickými“ vojenskými historiky, odmítá osvědčená propagandistická klišé a snaží se představit reálnější pohled na sovětské válečné přípravy v roce 1941 a na jejich úplný krach po 22. 6. 1941.

Tato kniha odhaluje živou a čtivou formou dějiny všemocné tajné policie v Sovětském svazu od roku 1917 do devadesátých let 20. století.