Vladislav Vančura napsal Tři řeky. Jan Rendek tři řeky vyfotografoval, Václav Větvička je prošel i projel, poptal se, zavzpomínal a zapsal. Pojednání věnované řece Sázavě a její historii.
Úchvatné fotografie Damjana Prelovšeka zvou do země slunce, pláží, fotbalu, nespoutané přírody, do země s největšími zásobami sladké vody, nejrozsáhlejšími zachovalými pralesy, nejdelším pobřežím, do země s mnoha dalšími nej na světě.
Florida Cevoli, statečná klariska-kapucínka z kláštera v Cittá di Castello, v němž se stala šiřitelkou teologického odkazu mystičky Veroniky Giuliani, příkladně ukazuje na umění diskrétního snášení tíživé nemoci. Životopis světice.
Texty ze semináře "David Hume – 300 let od narození" z 28.4.2011.
David Hume byl dobrým přítelem Adama Smithe, oba muži se shodovali v názorech na liberální uspořádání společnosti, na význam svobody lidí pro prosperitu národa a rovněž na podstatu morálky.
Publikace je věnována významnému výtvarnému pedagogovi, teoretikovi a organizátorovi dr. Josefu Vydrovi (1884-1959), zakladateli moderně koncipovaného Ústavu výtvarné výchovy na obnovené olomoucké univerzitě v roce 1946.
Publikace z ediční řady Memoria artis je primárně věnována vývoji malířské tvorby na historickém území Moravy, jen okrajově si všímá situace ve Slezsku.
Monografie je prvním souborným zpracováním dějin olomouckého barokního malířství. Práce je členěna do 9 kapitol zahrnujících jak svobodné malíře ve službách olomouckých biskupů, tak i malíře olomouckého malířského cechu.
Osobnost olomouckého malíře Antonína Martina Lublinského je dnes již definitivně spojena s počátky barokní výtvarné kultury na Moravě. Tato práce je pokusem o rekonstrukci životního příběhu umělce.
Pozoruhodné album kreseb, grafických listů a rukopisných textů, tradičně označované jako Marat Icones a uložené v knihovním fondu Arcibiskupského zámku v Kroměříži, přitahuje pozornost badatelů již více než sto let.
Autor v této publikaci popisuje přemyslovskou tradici moravské monumentální malby a nástěnné malířství v letech 1310-1350 a nakonec se věnuje nástěnnému malířství v letech 1350-1423.
Rozhovor s Jiřinou Šiklovou je životopisným líčením sebeironické intelektuálky, která každé své rozhodnutí zpětně analyzuje: svůj vstup do KSČ, roli při Pražském jaru, politickou perzekuci, kurýrní práci, roční vězení i porevoluční aktivity.