Ve sbírce Vztahy v C dur se Věra Borská vrací do situací prožívaných s nejbližšími lidmi. Obrací se také ke svým přátelům a místům, kam patří – oslovuje rodný dům, řeku, podél které kdysi vandrovala, krajinu.
K šedesátým narozeninám divadla Semafor uspořádal Tomáš Edelsberger vůbec první autorizovaný zpěvník tří set písní, do kterého vybral písně z šest desítek let dlouhé historie této naší přední divadelní scény.
Reeditovaný svazek básní Josefa Kainara (1917—1971) představuje výbor z autorova díla čtyřicátých a šedesátých let — Osudy (1940—1943), Nové mýty (1946), Lazar a píseň (1960) a Moje blues (1966).
Druhá sbírka básní Amandy Lovelace, oceněná Goodreads Choice Award za rok 2018. O čarodějnici: hrdé, nezávislé, nadpozemsky silné a především nezničitelné. Druzí ji mohou odsoudit, zesměšnit, pokusit se ji umlčet, v tomhle příběhu se ale čarodějnice upálit nenechá.
Básnická sbírka především o lásce, zlomených srdcích, ale i každodenních maličkostech, jako je ranní káva, noční obloha plná hvězd a rozkvetlé lány květin.
Korespondence Jaroslava Vrchlického s Justýnou Vondroušovou z let 1904–1908 sestává z dvou titulů ve společném boxu a v obou knihách je dobře rozkryto inspirační zázemí Vrchlického vrcholné tvůrčí etapy.
„Kavárna je tady kostel pro kuřáky!“ čteme v jedné z básní sbírky. Sylva Fischerová píše o městě, ve kterém se narodila a ve kterém od dob univerzitních studií žije.
Kniha plzeňské básnířky a překladatelky Hany Gerzanicové přináší několik desítek básní, přibližujících zážitky, dojmy a pocity z mnoha míst, která autorka během svého života navštívila.
Básnická sbírka „Sto dětí“, jejíž součástí je neuvěřitelných sto ilustrací Markéty Prachatické, se nabízí jako balzám na duši každému, kdo v dnešní střemhlavé době ještě někdy sáhne po knize.
Začíná velké dobrodružstv! Brouček a jeho řidička Hanička spolu zažijí spoustu výletů, na kterých se rozhodně nenudí. Jak asi zachrání vlekaře na sjezdovce? A nebude se bát setkání s mimozemšťany? Autíčko Brouček se nejednou předvede jako skutečný hrdina.
Martin Lurský, který tragicky zemřel v roce 2019, byl bezpochyby jednou z nejvýraznějších postav Znojma a jeho nezávislé kultury. Není náhodou, že právě on byl frontmanem první punkové kapely, založené ve Znojmě, Slepá ulice.
Básně prostřídané s básnickými prózami jsou postaveny na snové obraznosti, kterou však velmi netypicky provází slovní askeze a nechuť k bájení i zbytečným dekoracím.
