Ve své básnické prvotině se Hana Richterová představuje hned v několika polohách. Od pravidelných rytmických básní evokujících nejen dávné lidové písně odkudsi z mimočasu, přes ozvěny archetypálních mytologií a silné smyslové obrazy.
Kalamajka, mik, mik, mik, Šla Nanynka do zelí, Jede, jede poštovský panáček, Když jsem já sloužil – vaše dítě si může zahrát a zazpívat oblíbené lidové písničky.
Básnická sbírka. ...básně jsou to nekompromisní, prosté jakýchkoli lyrických manýr. Bohatá obrazotvornost jde ruku v ruce s jiskřivým intelektem a citem pro specifickou hudebnost veršů.
Prvotina Jana Vozky Světlo zpoza dveří není nesmělým ťukáním začátečníka na postranní branku hradu poezie, ale mnohem spíše suverénní vstupem hotového básníka hlavní branou.
Básnická prvotina ale též bilancování - ohlédnutí za dosavadním životem z perspektivy Kristových let, z perspektivity mateřství, civilního života, ohlédnutí z perspektivy "věcí budoucích".
Autorka staví své verše především na nevšedních zážitcích, které se jí v každodenním životě nějakým způsobem dotkly, jedním ze základních prvků její poetiky je přitom hra s jazykem.
Jednoznačně nejtemnější autorovo dílo. Samotu, prokletí a zatracení. Podzimní sklíčenost i zimní beznaděj. Noční tvory, pekelný oheň i led, vítr a mráz.
Sbírka básní a krátkých próz "Píšu nesouvislé básně o diagnóze F.60.3". Poezie o boji s duševní nemocí, poezie o komplikovaných vztazích, psychoterapii, vyhrabávání se ze dna. Poezie přímočará, otevřená, drsná, vzpomínková, plná nadějí.
Zdena Tominová je známá hlavně jako disidentka a intelektuálka, ví se patrně i o víceméně politických prózách, která napsala a vydala anglicky. Málokdo zato tuší, že je i autorkou osobité a významné, byť prakticky neznámé poesie.
Lukáš Pavlásek se ve své nové knize Racek a moře představí v nečekané poloze
romantického básníka a pozorovatele. Na svých cestách za prací komika si fotí svět
kolem sebe a hlavně píše básně.
Třetí svazek Díla Ladislava Nováka představuje zejména soubor jeho básnických překladů. Tyto překlady, parafráze a volná přetlumočení vznikaly od poloviny padesátých let.
Po 25 letech se Ewald Murrer vrací k legendární knize Zápisník pana Pinkeho, fiktivnímu deníku, jehož děj je zasazen do čarovné krajiny kdesi v neurčité Haliči.
Očarovaný les je posvátným prostorem, jakousi říší stínů, v níž žijí podivné mytologické bytosti, až příliš podobné lidem. Stejně tak lesní bytosti a přízraky prožívají příběhy překvapivě podobné lidským.