Lunetové okno, nová sbírka z pera básníka, prozaika a výtvarníka Pavla Rejchrta (nar. 1942), má převážně retrospektivní charakter: zahrnuje v prvé řadě autorovy texty napsané již v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého věku.
Druhá básnická sbírka autorky, doplněná fotografiemi Kateřiny Galuškové, které skvěle dotváří celkový dojem z „úsporné“ poezie D. Z. Bartlové. Její postřehy a životní zkušenosti, vyjádřené metaforami, jistě osloví vnímavého čtenáře.
Název knihy možná evokuje titul světově proslulého satirického románu „Hlava XXII“ amerického spisovatele Josepha Hellera, jenž vychází z vojenského paragrafu XXII.
Závěrečná část básnické tetralogie (Běhařovská lhářka, Jindřich Jerusalem, Cesta k lidem) Martina Pocha se soustředí na eponymní městys protkaný potrubím, s nemocnicí Motol ve středu jako místem akce, spěchu, ...
Spíše než o sbírku samostatných básní se jedná o propojené příběhy, jež sice vycházejí z autorčina života, ale mají mnohem obecnější dopad. Glücková svým volným veršem a zdánlivě prostým jazykem dokáže čtenáře očarovat a probudit v něm zvědavost.
Soubor básní, jejímž hlavním tématem je Láska. V básních jsou především vyjádřeny pocity, které člověk prožívá, když miluje či strádá. Jednoduchá poetičnost, romantika a řeč srdce osloví mnoho čtenářů.
Autorem sbírky Jadérka je Bedřich Stehno. Jde o knihu osobní lyriky. Básník hovoří k čtenáři meditativním, úsporným jazykem, neplýtvá slovy, spíše se snaží, aby se každý verš stal čirou esencí vlastních myšlenek.
Pod tímto názvem vychází v parafrázích z ruštiny překladatelky Danuše Kšicové soubor veršů jednoho z nejvýznamnějších zjevů moderního malířství 20. století.