Výběr „nejlepších“ básní nemá sugerovat iluzi objektivity, ale je výsledkem setkání dvou editorů, dvou subjektivních pohledů na poezii daného roku i na poezii jako takovou. V roce 2014 se editorského žezla Petr Hruška a Olga Stehlíková.
Kniha Skvosty poezie je útlý svazek hutných medailonů českých básníků-klasiků, který může po řadu let sloužit k popularizaci české poezie, zejména mezi mladými lidmi a zájemci o umění recitace.
Mgr. Jana Hochmannová se mimo jiné zajímá také o meditace, relaxaci, alternativní medicínu, jógu a umí pozitivní pocity, které v ní tyto aktivity vyvolávají, vyjádřit svými básněmi. Výjimkou není ani tato vánoční sbírka.
Sbírka Vladimíra Binara Rty na sněhu obsahuje kolem dvaceti autorových básní z let 1969–1972. Tónem i poetikou se odlišuje od básní obsažených ve svazku Hlava žáru (2010), který představil ve výboru Binarovy verše ze šedesátých let.
Na počátku bylo slovo a to slovo bylo čeřeno, dokud neopadala růž a podpůrné berličky a strohé, do latě řazené písmo se nevychýlilo v kurzívu. Mokrý básník podněcuje bystřejší čtenáře ke hledání vtipu či moudra skrytého v kryptických verších.
V doslovu k prvnímu českému překladu Rilkovy sbírky Sobě na počest (Mir zur Feier, 1897–1898, resp. 1909) Jaroslav Kovář poznamenává: „Rilkova raná tvorba je syntézou toho nejlepšího, co německá (a nejen německá) poezie sklonku 19. století vytvářela"
Autorem sbírky Vánoce samotářovy je Jaroslav Kratěna, autor řady dobrodružných knih z amerického kontinentu. Sbírka vychází v roce, kdy uplynulo sto let od zmizení (smrti) básníka Františka Gellnera, jehož dílo autora evidentně poznamenalo.
Pěkně mluvit, to je velice vážná věc, ať žijeme kdekoliv. Tuto hravou obrázkovou knížku, pomocnici pro děti, které se chtějí naučit dobře vyslovovat a mluvit srozumitelně, napsal vynikající slovenský básník Daniel Hevier.
Již ze samotného názvu vyplývá, že se jedná o odraz skutečností, viděných očima člověka již ne příliš mladého, jehož hlavní povolání má sice charakter tvůrčí, není to však tvorba literární, ale architektonická.
Před pikolou, za pikolou je básnickou prvotinou autorky, která již vydala sbírku povídek „Jídelna Šalom a jiné židovské povídky z dnešní Prahy.“ Název sbírky odkazuje k hravému poetizmu a lze je zařadit do sféry milostné a meditativní lyriky.
Z nevelkého básnického odkazu tohoto vizionářského francouzského básníka, který vytvořil své úchvatné dílo v průběhu pouhých tří let, se z veršovaných básní vydělují dvě sbírky a Dopisy vidoucího, napsané básnickou prózou.
V antologii Malé lalulá se sešli čtyři klasici německého nonsensu: Němci Christian Morgenstern a Joachim Ringelnatz a Rakušané Hans Carl Artmann a Ernst Jandl. Kniha je doplněna originální serigrafií Františka Petráka
Věci, které nás obklopují, skrývají příběhy. A každý příběh v sobě může ukrývat poezii. Tato knížka vás o tom přesvědčí. Není to žádná novinka, že bez práce nejsou koláče, ale víte, co to dá za práci vyrobit například takové mýdlo, gumu, zápalky...
Prvotina mladého autora žijícího na jižní Moravě. Poeticky ztvárňuje mikropříběhy – „sraženiny“ – které nás obklopují či se nám přímo staví do cesty životem.
Michael Kubesa je dobře znám jako zpěvák opavské skupiny Ladě. Ve své knižní prvotině Liché kraje se nyní představuje jako básník a textař s postindustriálně temnými inspiračními zdroji.
Záměrem autorky je hravým způsobem přivodit čtenáři zrychlený dech, inspirovat i pobavit. Můžete se červenat, ale nenechte svůj milostný život dojít k fádnosti a nudě. V básních s lehce submisivním zabarvením není nouze o překvapivé momenty.
Básnickou sbírku Červotočivé světlo napsal Pavel Šrut už před šestačtyřiceti lety. Reflektuje zde tolik významnou a zlomovou dobu roku 1968, kterou intenzivně prožíval a prostřednictvím psaní se s ní vypořádal.