Jsou různé knížky poezie… A jeden svébytný druh existence vykazují knížky plné nenechavých textů, knihy, co
bací, svůdné a vrnivé! Cucat vnitřní mňau žije právě tak.
Básnická sbírka Zkažených zubů dásně je unikátním souborem 32 básní, které reflektují autorovy hluboké a pevné postoje, které zaujímá vůči okolnímu světu.
Štěpánovo staré téma (člověk a jeho místo na zemi a ve vesmíru) v nové, poutavé hře. Kniha s ražbou osobní, leč jedinečná především způsobem komunikace s poezií i jejími tvůrci.
Rozkročení mezi Jizerkami, Prahou a Blízkým východem. Zvenku tak rozdílné, uvnitř tak podobné. Na oběd znojemská a kolínka. Noc prosedět s pepsi v ruce na obrubníku a myslet takbir. Domov je místo? Lidé? Historie? Víra?
Překladatel doplnil nový výbor z díla Edgara Allana Poea o autorovy další známé i méně povědomé básnické texty. Výtvarný doprovod tvoří s verši dobře souznívající ilustrace Marie Nováčkové, které povyšují tento svazek do bibliofilské podoby.
Jestli je ještě šance předat někomu planetu k záchraně, než ji se sebou lidstvo zničí, tak současné nejmladší generaci, ke které Olga Wawracz patří. Naděje v ještě jednu možnou cestu. Vše je ještě živé. I dny, kdy nelze vyjít z bytu.
Verše, do nichž autorka shrnula svůj pocit ze světa. Krátké, hutné, vtipné, sprosté a naivní. Někdy klišé, často kýč. Deprese míchaná s humorem. Nekorektní, osobní, ale zarezonují.
Nemejské zpěvy jsou souborem oslavných písní, které Pindaros skládal nejčastěji na počest vítězů nejrůznějších sportovních klání. Velmi rád zmiňuje méně známé mýty, méně známé osudy řeckých bohů či herojů.
Malíř, sochař, básník a spisovatel, všestranný kolážista Kurt Schwitters (1887–1948) je jedním z nejznámějších zástupců dadaismu, jeho dílo se však nedá ohraničit rámcem jedné epochy či směru. Kniha zahrnuje výbor poezie z let 1914-1947.
Čínští básníci se ve 20. století obrátili zády ke klasickým vzorům a hledali inspiraci u evropské a americké avantgardy. Aj Čching (1910–1996) patří ke druhé generaci čínských modernistů.
Kniha Joanny Oparek není poema ke čtení pro citlivé povahy; je to kniha pro čtenáře s pevnými nervy. Představuje sice svéráznou kroniku násilí, které páchají lidé na lidech na počátku 21. století, v tomto případě ale nejde čistě jenom o toto téma.
Jiří Hůla byl české kulturní veřejnosti znám především jako břitký výtvarný kritik a duchovní otec Archivu výtvarného umění, který nyní hostí Centrum současného umění Dox.
