poezie

Velká národní poéma z pera Romana Ropse-Tůmy. Novodobé české dějiny viděny vnitřním zrakem jejich kolektivního aktéra. S doprovodnými kolážemi Jaroslava Tvrdoně.

Básník Zavadskyj, který debutoval na sklonku 90. let, se dlouhou dobu věnoval zejména experimentální poezii, jež jako by právě symbolizovala onu bezbřehou svobodu tvorby a zacházení s jazykem a textem.

Známý výtvarník Jiří Černický není básníkem pravidelným, přesto je však básníkem v pravém slova smyslu, a to velmi originálním. Většina básní v jeho knize vznikla v měsících kolem listopadu 1989.

Petr Halmay čte básně a prózy ze svých sbírek.

Překladatelka čte ze svých překladů dramatu Kdokoli Huga von Hofmannsthala, dopisů Franze Kafky přátelům a poezie Richarda Pietraße, Friedricha Nietzscheho a Franze Wurma.

POČÍTÁNÍ OVEČEK, stOVEČKA jehňátek, úTVORŮ dovádivých a skotačivých, které se otrkávají na pastvách dětských říkánek, jazykových hrátek a skopičin a čím dál průrazněji buší beranidlem na nebeské brány lyriky, erotiky a magie.

Kristýna Vorlíčková (1981–2018) vstoupila do literárního světa již ve svých dvaceti letech s novelou Nahá Godotka, která jí vynesla nominaci na Cenu Jiřího Ortena, zatímco s její poezií se čtenáři mohli dosud seznámit jen časopisecky.

Debutová sbírka Štěpána Hobzy Ferrari v džungli je postmoderní v dobrém slova smyslu a přináší míšení a nárazy všech vrstev poezie. Dochází v ní ke střetu minulého a přítomného, vysokého a nízkého.

Básnický debut Kláry Notaro Tři paní plavou v řece můžeme označit výrazem epická poezie. Její básně vyprávějí příběhy, které se odehrávají v Čechách a Francii, a to v Paříži i na francouzském venkově.

Sbírka Stepi je pozoruhodným debutem Miloslava Wacha, muže na prahu šedesátého roku, který ač profesí arborista v ní nepřináší přírodní lyriku.

Kniha Vendula Vogel a jiné básně zahrnuje desítku delších básní vzniklých příznačně v rozmezí let 2010-2020.

Básnický debut Anny Luňákové Jen ztratím jméno obsahuje dvě rozsáhlejší skladby. Formálně jsou rozkročené mezi pásmem – volnými asociacemi se hlásí k poetice surrealismu – a poetickým vyprávěním, ve Francii známým jako „dites“.

Kniha poetických pohádek o přírodních cyklech, které ovlivňují svět. V každém cyklu je skrytý živel a v každém živlu jedna malá víla.

Dva roky po svém debutu Zběsilá euforie vydává mladý básník, ukrytý pod pseudonymem, svoji druhou sbírku. Je úspornější a přímější než kniha první, texty se nezdržují se zbytečnostmi, doménou a prioritou je zde provokativní stručnost.

Kniha textů na pomezí poezie a básnické prózy, které psal Radek Štěpánek mezi lety 2012 a 2019.

Po technické stránce nevšedně udělaná kniha přináší autorův aktuální básnický soubor, v němž Kučera preparuje jazyk, obnažuje vztahy, louhuje významy, vytyčuje prostor.

Třetí almanach poetického uskupení Otevření doprovázený černobílými uměleckými fotografiemi Andrease Varga. Téma Na hraně nás zavádí do zákoutí periferie či melancholické snovosti, svého autora si tu najde každý.

Básnická skladba Sen z roku 1939 napsaná Vladimírem Holanem umělecky popisuje ponurou vizi temnoty a hrůzy zaživa pohřbeného města (nacisty okupované Prahy).

Výbor jednoho z nejvýznamnějších současných kanadských básníků Johna Passe, spojovaného rovněž s proudem ekokritického myšlení, nazvaný Větrná zvonkohra představuje chronologicky autorovo celoživotní dílo od jeho ranějších textů až po nedávnou dobu.